Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Všechno, úplně všechno
Úvodník: ...by ráda zažila ústřední hrdinka stejnojmenného knižního bestselleru pro mladé, osmnáctiletá Madeline Whittierová. Bohužel, vzácná nemoc dívce znemožňuje jakýkoliv kontakt s okolním světem. Setkání s novým sousedem, chlapcem Ollym, ovšem nečekaně tenčí stěny sterilní bubliny, ve které Maddy doposud vyrůstala. Může jeho láska změnit dívčin tragický osud anebo ho jenom uspíší?
Článek: Na knížku Američanky Nicoly Yoonové, Všechno, úplně všechno (Everything, Everything) jsem přišla díky traileru na stejnojmenný film, momentálně nasazený také v českých kinech. Byť se angličtinou živím, vždycky mě potěší, když zjistím, že knižní předloha už existuje v českém překladu. Za tuto radost tentokrát vděčíme nakladatelství Jota, kterému bych tímto ráda poděkovala za laskavé poskytnutí výtisku k napsání této recenze.
Žánr „Young Adults“ zažívá v posledních letech obrovský boom a nejedna „mladá dospělá“ čtenářka či čtenář tak netrpělivě vyhlíží další nadějné tituly. Z těch nejvýraznějších z posledních let připomeňme ságu Twillight anebo produkci úspěšného Johna Greena v čele s povedenou knížkou Hvězdy nám nepřály. Mají snad tyto tituly s Všechno, úplně všechno něco společného?
(Ne)překvapivě ano. Stalo se už jakousi tradicí, že hlavní hrdinové (rozuměj milenci) k sobě z nějakého důvodu nemůžou. Po vyčerpání možností tajemných či nadpřirozených bytostí v případě alespoň jedné z hlavních postav, autoři rádi využívají nejrůznější zdravotní problémy. Onemocnění SCID, kterým trpí ústřední hrdinka Všechno, úplně všechno, Yoonová zjednodušeně vysvětluje jako „alergii na celý svět“. Bohužel, bez zmínky či poznámky pod textem, že toto onemocnění skutečně existuje a není výplodem její bujné fantazie, pro mě román ztratil zbatečně body už na prvních stránkách. Představa člověka žijícího v domě plném filtrů bez možnosti kontaktu s okolními lidmi či věcmi zní bez podrobnějšího vysvětlení prostě zvláštně, a tak mi chvilku trvalo, než jsem si ujasnila, jestli čtu nějaké sci-fi, fantasy anebo co to vlastně celé má být. Pokud máte navíc stejnou smůlu jako já a do věcí rádi tak trochu „šťouráte“, napadne vás v souvislosti s onou nemocí řada nelogičností (jak může Maddy bez potíží používat věci „z venku“, když každá knížka, kterou čte, musí být speciálně očištěná atd... ). ALE. Jedná se o průměrný román, nikoliv o Shakespeara, a tak je také nakonec potřeba k celému tomuto žánru přistupovat. Nicméně, i přes tento fakt nemohu nezmínit typická americká klišé, kdy přecitlivělá matka stále dceru ujišťuje o tom, jak ji miluje (částečně ospravedlněno v závěru knihy) a opačně. Také skutečnost, že ty dvě už 18 let hrají stále stejné hry, které obě, patrně díky vzájemné lásce, STÁLE stejně baví, mi připadala poněkud přehnaná.
Zajímavým prvkem těchto románů, obecně, bývá nadprůměrná inteligence jednotlivých postav. Osobně jsem se o existenci „haiku“ a „limericku“ dozvěděla až na vysoké škole, každopádně pro Yoonové hrdiny jsou tyto záležitosti, stejně jako výborná znalost děl klasické světové literatury (Pán Much, Růže pro Algernon) zcela samozřejmé. (HA!) Obyčejnému čtenáři budiž útěchou, že k pochopení Všechno, úplně všechno mu neznalost výše zmíněného nijak vadit nebude.
Přestože to soudě dle předchozích řádků s naším románem zatím moc růžově nevypadá, nenechte se zmýlit. Nicola Yoonová je skvělá vypravěčka a plně souhlasím s tvrzením mnohých světových recenzentů, že knížka se velmi dobře čte, mimo jiné i díky hezkému překladu Vandy Senko Ohniskové. Zajímavým a příjemným osvěžením jsou obrázky, které vtipně a originálně doplňují děj knížky. Mladí čtenáři jistě ocení přepisy emailové komunikace či jiné „odkazy“, které jim maximálně umožní ztotožnění se s hlavními hrdiny. Děj, byť možná nepatří k nejoriginálnějším, má hlavu a patu a celý příběh je nakonec dobře a srozumitelně vypointovaný. (Popravdě, poté, co jsem neodhalila zcela očividné rozuzlení celé zápletky hned na začátku, jsem se pasovala do kategorie „vděčný čtenář“). Filozofické myšlenky, neodmyslitelně patřící k této literatuře, Yoonová vkládá s citem, vkusem, a tak jsem nejednou měla chuť si v knížce skutečně, tu a tam, i něco podtrhnout. (Ne, nepodtrhla jsem... Zase tak objevné to v mém věku už nebylo :) ).
Co tedy říci závěrem? Všechno, úplně všechno velmi důstojně reprezentuje svůj žánr. Na románu je vidět poctivá práce, kterou nakonec dokládá i poděkování v doslovu nejrůznějším konzultantům, kteří Yoonové pomáhali ve splnění jejího velkého snu. Jota s touto knihou, která se doposud dočkala překladu do více než 40 světových jazyků, určitě nešlápla vedle. Pokud hledáte nenáročnou, hezkou a odpočinkovou knížku na léto, Všechno, úplně všechno aspiruje na vážného uchazeče o vaši přízeň.
PS: Film jsem neviděla, ale soudě dle traileru vypadá nadějně!
foto: Jota
Všechno, úplně všechno (Everything, Everything)
autor: Nicola Yoonová
nakladatelství: Jota
rok vydání: 2015
počet stran: 296
cena: 298 Kč
24.07.2017 - Kateřina Sovová