Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - TENKÁ ČERVENÁ LINIE – TV tip – Každý bojuje svoji vlastní válku



Úvodník: Že se v době dovolených nevyskytne v programu televize žádný kvalitní film, kromě přemíry obvyklých  kýčů a banalit? Jedno z mimořádných filmových děl uvede program Prima Cool. Hned v úvodu však řekněme, že nejde o film pro každého a že ne každý s ním bude souznít. O tom, jestli podobné tříhodinové drastické, ale i myšlenkově bohaté dílo, patří na televizní obrazovku můžete diskutovat po jeho zhlédnutí.


Článek:

Válečných filmů vyprodukoval Hollywood více než dost. A nejen z té druhé světové. Někdy to byla oslava amerických hrdinných chlapců, jindy pohled do zázemí bojové linie s naznačením osobních příběhů jednotlivých bojujících vojáků, později pak vyjádření traumat, které si vojáci přinesli domů a které jim znemožňují civilní život. Koncem devadesátých let se v kinech objevily dva pozoruhodné filmy s válečnou tématikou – Spielbergův snímek ZACHRAŇTE VOJÍNA RYANA a film Terrence Malicka TENKÁ ČERVENÁ LINIE. Není snad dvojice, která by se mohla lišit více. Zatímco „Ryan“ byl zjevně určen pro velké množství diváků v kinech a až sentimentálně vydírá slzičky nad ubohým vojáčkem, jemuž pomoci musí celé Spojené státy, Malickův film nikoho nešetří, nijak se nepodbízí. Snad právě naopak – ukazuje sice válku v té „pravé“ podobě, ale jde mu o víc než jen o její odsudek, případně o osudy těch, jimž bylo souzeno se do bojů vrhnout.

V tříhodinové fresce se Malick inspiroval částí bojů o ostrov Guadalcanal v oblasti Šalamounových ostrovů v jižním Tichomoří. Podkladem mu byl román přímého účastníka těchto bojů – spisovatele  Jamese Jonese (1921-1977). Bitva o ostrov se odehrála na přelomu let 1942 a 1943 a film věrohodně a realisticky ukazuje útok skupiny amerických vojáků proti postavení Japonců na vrcholu kopce, kde vybudovali téměř neprostupné opevnění, z něhož bez problémů kontrolují situaci od vylodění amerických vojsk. Malick si neklade otázku proč k této nesmyslné řeži došlo, ani proč ctižádostivý plukovník Tall (Nick Nolte) posílá „své“ vojáky do zjevné zkázy. Až na drobné okamžiky se také film nezajímá o osobní život chlapců v uniformách (vyniká až kýčovitá retrospektiva o rozpadlém manželství vojína Bella (Ben Chaplin).
Nick Nolte jako podplukovník Tall

TENKÁ ČERVENÁ LINIE v podstatě nemá příběh. Vojáci se vylodí, bojují a umírají, nakonec zdecimovaní přežijí a odjedou zpět. Stejně tak nemá hlavního hrdinu. Tyto chybějící linie jsou však nahrazeny něčím jiným, co film povyšuje do sfér umění. Jde o obecnější rovinu – jak napsal Ondřej Štingl v Lidových novinách v březnu 1999: „Objektem režisérova zájmu je lidstvo, reprezentované vojáky z roty Charlie, lidstvo, vnímané jako jeden organismus.“ I proto jsou vojáci jeden jako druhý – pod helmami a ve vysoké trávě je nemožné je odlišit. Proto je s podivem, že na podobné role si Malick dokázal vybrat plejádu slavných hollywoodských herců – od již jmenovaných přes Seana Penna, Adriena Brodyho, George Clooneyho, Johna Cussacka, Woody Harrelsona, Jima Caviezela, Jareda Leta až po Johna Travoltu v roli brigádního generála Quintarda.  
Sean Penn jako starší seržant Welsh

A ještě jedna na první pohled ne příliš patrná linie se tu rýsuje – je jí vztah lidí k divukrásné přírodě. Zatímco příroda si zachovává svoji tvářnost, lidé ji nesmyslným válčením nejen ničí. Oni ničí i sami sebe jako jeden z výtvoru této přírody a, chcete-li, také jako výtvor Boha. Ne nadarmo zde padá slovo Bůh – vojáci se k němu často obracejí ve chvílích zoufalství, v době, kdy již nebojují z nějakých vlasteneckých důvodů, ale jen a jen za vlastní přežití. Právě tyto úvahy, které ve filmu zazní (někdy naivní, jindy zkratkovité, někdy ale až esejisticky přesné, tvoří další linku v mimořádném Malickově filmu. „Pro Malicka existují světy dva“ – jak napsal Ondřej Zach ve Filmu a době 2/1999– „ten „normální“ či ideální (obrazově ovšem spíše idylický) a ten válečný, v němž se každá živá bytost stává součástí celkového šílenství (jako například had v trávě, který tu není součástí přírody, ale symbolem celkového ohrožení.“
Film TENKÁ ČERVENÁ LINIE byl oceněn hlavní cenou Zlatým medvědem na MFF v Berlíně, režii i kameru (John Toll) ocenil kruh newyorských filmových kritiků a Akademie ho poslala se sedmi nominacemi do boje o Oscara. Tuto sošku nezískal žádnou – zjevně jde o film, který se natolik vymyká hollywoodské tradici, že ho zdejší vládci nevidí příliš laskavě. Dejme ještě jednou slovo Ondřeji Zachovi: „Malick, daleko méně přesvědčený o jakékoliv možnosti dát válce smysl, ústy vojína Witta (Jim Caviezel) opakovaně tvrdí, že musí existovat svět za tenkou červenou linií – svět, který na rozdíl od války dává smysl.“

******************************************
TENKÁ ČERVENÁ LINIE
(The Thin Red Line), USA 1998, režie Terrence Malick,
uvádí Prima Cool ve čtvrtek 24. srpna od 22,00 hodin








18.08.2017 - Stanislav Polauf