Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - Literární dítka Danky Šárkové



Úvodník: Spisovatelka s vlastním jménem Šárka Denková pochází z Prahy, ale aktuálně žije v Krkonoších - s nadsázkou tuto svou zkušenost popsala ve zcela nové knize Horal(ka). Knihy této autorky bývají smyšlené, i částečně autobiografické, Danka Šárková využívá v knihách např. své zkušenosti ze své původní profese účetní, své znalosti o východních filosofiích apod. Její romány pro ženy, novely a společenské romány se zabývají rodinnými problémy a pohrávají si s psychologií jedince. 

Článek:

Román Světlo a tma (2016) symbolizují protiklady. Je to symbolika života, ve kterém se ocitáme jendou nahoře a podruhé dole, je to charakteristika bipolární afektnivní porucha, ve které se střídá období manie a deprese. A právě tato nemoc, stejně jako nevyzpytatelnost života, se ocitla v centru zájmu autorky Danky Šárecké. Ne náhodou. Autorka se o psychologii aktivně zajímá. Román vyšel v roce 2016 v nakladatelství Anna Ingrová - AMI Publishing.

Danka Šárková popisuje život hlavního hrdiny Pepy od jeho narození, aby nám dala nahlédnout do vývoje choroby a možných faktorů, které mohly zhoršit Pepův zdravotní stav. Nepochopení rodičů spolu s citovou otupělostí by neusnadnily život nikomu. Také na stanovení diagnózy a doporučení správné léčby si Pepa pár let počká. Jako poslušný chlapec vystuduje přes všechna sebezapření vysokou školu, protože si to matka přála. Ale to je teprve začátek života člověka, který se potácí mezi stavy hyperaktivity a totálním vyčerpáním. Kromě neobvyklého příběhu Pepy a Evy, kteří se potkají až ve zralém věku, aby spolu prožili kus života, v knize najdete velmi uvěřitelný pohled do psychiatrické léčebny, který je možná trochu děsivý.

 


Starším románem je Zašívaná panenka (2012), jejíž hlavní hrdinka Lada je knihovnice, která se zabývá východními filosofiemi a v devadesátých letech o nich tajně přednáší. Sama se snaží hlubokou moudrost aplikovat ve svém životě, najít štěstí v každodennosti, a to dokonce i přes tragédii, která jí zasáhne do života. V podstatě sama na sobě uplatňuje to, co učí i studenty svých psychologických seminářů. Dívat se na překážky svého života jako na zkoušky, které podstupujeme, abychom se něčemu novému naučili, to je podstata vidění tohoto světa.

A pokud jsme citově či fyzicky zranění? Tak tu ránu zašijeme a necháme ji hojit. Lada se v tomto smyslu srovnává s panenkou. Připadám si jako jako zašívaná roztrhaná plyšová panenka, kterou zašila maminka svému dítěti poté, co skončila v hubě jejich hravého psa. Taky jsem skončila v hubě někoho, kdo chtěl ukkojit svou zrůdnou vnitřní potřebu. A vlastně jsme všichni takové zašívané panenky. Není třeba se z toho hroutit, my můžeme jít dál, my se můžeme zase zvednout a postavit na nohy. 
 



02.12.2017 - redakce