Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - DENÍK NYMFOMANKY – TV tip – Laciný film nebo angažovaný v plném slova smyslu?



Úvodník: Pod názvem DENÍK NYMFOMANKY přináší do našich domácností televize PRIMA MAX provokující španělské erotické drama o devětadvacetileté atraktivní a vzdělané dámě Val (Belén Fabraová) těžko ovládající svůj nadměrný sexuální apetit. Na první pohled erotický film se vším všudy – i se scénami sexu, byť natočenými  s vkusem a bez snahy a líbivou a lacinou senzacechtivost.

Článek:



Inteligentní a vzdělaná Val má v duchu toho, co říká název. tedy jako nymfomanka, problémy s muži. Zamiluje se do sympatického a bohatého Jaimea  (Leonardo Sharaglia), ale zjistí, že ji v posteli nevyhovuje.  Uspokojení hledá jako prostitutka v luxusním podniku. Po několika dalších zklamáních nakonec uspokojení najde... Jenže než k tomu dojde, svá trpká zklamání zapisuje do deníku. Ten je svědkem všech milostných eskapád se spoustou pikantních detailů, které film vyjevuje zcela otevřeně.
 
Pozor však: Není to “laciný” film o sexu, i když režie scénami přístupnými od 18 let (jak již bylo řečeno vkusnými) nešetří. Film ale nemá jen uspokojit žádostivé mužské pohledy. Jeho přijetí bude různé – názory se budou radikálně lišit podle postojů lidí k sexu. Podívejme se na obě – tolik rozdílné – strany pohledu. Přečíst si můžete, že jde o:
 
... právo ženy na vlastní sexuální uspokojení.
... pohled na život očima ženy, která se pořád hledá a neví kam jí život vede. Celou dobu hledá opravdovou lásku ale neví, co to slovo vůbec znamená. Je vůbec možné ve světě volného sexu nalézt skutečnou lásku?
... výpověď o životě ženy, která si uvědomuje, že počtem milenců, které permanentně loví, prázdnotu v životě nezaplní. A to dokonce ani tehdy, když si z koníčka udělá hlavní zaměstnání.
 
Najdete také ale názor, že jde o lacinou lascívnost a maskování se za rádoby hlbokomyslné filozofování o svobodě člověka.  Martin Miklošovič píše: „ Deník nymfomanky snad nikomu neotevře úplně jiné obzory, spíš pomůže osvětlit vlastní postoje, které si člověk sám od sebe uvědomí jenom těžko. Pak už bude na každém, jestli je přijme a jak se s nimi vyrovná.“
 
Film šokoval ve Španělsku, které je stále katolicky prudérní a jeho plakát musel být stáhnut. Šokovala (a možná víc) i silně autobiografická kniha  francouzsko-španělské Valérie Tassoové, podle níž vznikl. Mezi jejími oblíbenými autory a inspiračními zdroji jsou z filmařů třeba Michaela Haneke, David Lynche či  Wong Kar-wai, mezi spisovateli třeba autorka Pianistky Elfriede Jelineková, mezi malíři Egon Schiele, Gustava Klimt či Francise Bacon. Z esejistů je jí blízká  Simone de Beauvoirovou).
 
            Přesto si někteří recenzenti stěžují, že přes svůj obsah nemá film čím šokovat. Podobné téma měl kdysi (z dnešního hlediska až prudérní) film Luise Buňuele KRÁSKA DNE.  Kdo viděl třeba ANATOMII PEKLA Catherine Breillat, PIKOVOU TROJKU Jane Campionové či INTIMITU Patrika Chéreaua může říci, že se tato díla dostala v erotickém důrazu mnohem dále.
 
Dovolte ještě dva vyhrocené protipóly:
 
Jan Jaroš napsal: „Ačkoli se Molinův snímek tváří oduševněle a zvnitřněle, ve skutečnosti navazuje na linii dávných melodramat. V nich také trpící ženy hledaly ideálního partnera, aniž se přitom vymanily z přítomnosti hulvátů. Jenže na rozdíl od sedmdesátých let, která se kochala bořením dosavadních tabu, už režisér Molina neměl co bořit. Proto považuji Deník nymfomanky za pokrytecký výplod pseudofeministického rozhořčení nad svízelným sebeprosazováním ženy, pro níž se sex stal životním středobodem, který se kýčařsky kochá krásou ženské pokožky i ladností milostného zápolení...“
 
Druhý protipól – Zbyněk Vlasák v Právu pod titulkem KONEČNĚ ANGAŽOVANÝ FILM:
„Když si odmyslíte náruživost a dosadíte za ní cokoliv, co člověka odlišuje od jeho okolí, čím je výjimečný (třeba, že je geniálním matematikem), rázem se z na první pohled jen erotické podívané stane film o hodnotě mnohem důležitější: o svobodě naplno se projevit. Deník nymfomanky totiž rafinovaně zkoumá postavení ženy v soudobé společnosti a její cestu k emancipaci.  ...Deník nymfomanky je osvěžující už z toho důvodu, že je v dobrém slova smyslu angžovaný, feministický, že chce něco říct, něco vyjádřit a třeba i něco změnit. Takových snímků totiž současná spíše popisná kinematografie příliš nenabízí.“
 
Jen na závěr připomeňme, že v roli babičky vystupuje dcera slavného komika – dnes 73letá - GERALDINE CHAPLINOVÁ – která se poprvé objevila ve SVĚTLECH RAMP svého otce (1969) a diváci klubu ji znají spíše jako herečku z filmů svého už zesnulého manžela Carlose Saury (Anna a vlci, Elizo, můj živote, Maminka slaví 100. narozeniny). V druhé polovině jako majitelka nevěstince se objeví i jiné slavné herecké jméno - Ángela Molina – tuto 62letou andaluzskou herečku s příměsí cikánské krve pamatujete z erotického thrilleru režiséra Pedra Almodóvara Na dno vášně (1997), kde hrála postavu osudové ženy Clary, a možná z TAJEMNÉHO PŘEDMĚTU TOUHY Luise Buňuela (1977)
 Foto: db,cz, tv-archiv.sk, archenteam.net, twitter.com
***************************************
DENÍK NYMFOMANKY
(Diario de una nimfómana)
Španělsko 2008, režie Christian Molina

uvádí PRIMA MAX  ve čvrtek 16. listopadu od 22, 10 hodin








10.11.2017 - Stanislav Polauf