Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Vzpomínka na Jaromíra
Úvodník: Před týdnem zemřel jeden z našich bývalých redaktorů Jaromír Komorous. Jeho nezaměnitelný literární styl plný poetiky a kliček vyčníval z běžného průměru. Jaromír přispíval články, básněmi a recenzemi knih, CD a koncertů. Na Rozhlednu s sebou Jaromír přinesl hudbu, kterou miloval a pro niž skládal texty, a Plzeňsko, kde žil. Věnujme mu vzpomínku prostřednictvím několika krátkých úryvků z jeho příspěvků.
Článek: Jaromírovým prvním počinem na Rozhledně byl příspěvek do soutěže &Sifra krajiny:
Koukal jsem z věže, stál jsem na louce, díval se přes zábradlí a ukládal všechno do hlavy. Přišel jsem domů a hrál si s představou, jaké novum budu opečovávat. Co domýšlet a kde ještě pátrat. A pak mě trklo, že stejně už všechno bylo a proč stavět kůlnu, když vedle stojí věžák.
Otevřel jsem zásuvky a v mém skoro nepřehledném depu žití jsem sáhl po svém dávném výkřiku.
Narodil jsem se v Plzni, v Plzni žiji a tak zde ani nechci psát o šifrách jihhočeských rybníků. Ale o šifře, která vypovídá snad něco o mé kotlině a o mě v ní.
Napsal jsem kdysi:
Uprostřed dlaně
na soutoku řek
zrníčko písku
možná zem
i když jen kolibří
tady jsem
Z článku Žena očima věků:
Půjčíme si létající koberec. Jinak to nestihnem. Zastavíme se u žen, u kterých jsme si dávno zvykli, že nevedly život běžných smrtelnic své doby. I jejich konec patřil k nestandardním. Nejpůvabnější je, že jejich příběhy jsou natolik nosné, že dnes, v jednadvacátém století, se stávají vhodnou synopsí k napsání scénářů divadelních her, filmů, muzikálů, k napsání knih.
Z básně Hledání kořenů
Blažený výraz i v poutech
S blaženstvím jste měli začít
k němu pak hledat činely
jen jeho majitel pozná své horší
a umí se nad tím vznášet
stát se lvem před střemhlavým letem
splynout v noci se zvířetem
přijít si pro schované skvosty
Pro rozpaky z dospívání
S rozpaky jste měli začít
vidět klukovi až do břicha bé stovky
na cívce pecky od sabatů
a v hlavě guláš z vepřového plecka
co bys chtěl jiného, holomku
do vřesu u lesa svalit žíni
ať nám to vydrží, viďte, pane hajný
A koníčky hyjé z rozkroku
Z Jaromírova posledního příspěvku na Rozhlednu:
Miluji letní bouřky. Nebe prosvícené blesky, nepřetržitá ozvěna hromů, až drnčí skla oken. Já za jedním z nich. V horách je to nejlepší.
Snad je ta podívaná z nebe ještě hezčí, Jaromíre!
04.12.2017 - redakce