Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - 2001: VESMÍRNÁ ODYSEA– TV tip – Od prehistorie do jiných světů



Úvodník: Nové uvedení tohoto vpravdě kultovního snímku žánru sci-fi v televizi jistě opět vzbudí patřičný divácký ohlas, v němž se objeví názory od nekritického zbožňování až po úplné odsudky. Totéž může vzbudit i osobnost režiséra Stanleyho Kubricka (1928-1999), jehož všech jedenáct režírovaných titulů patří na přední místa v hollywoodském (a později britském) filmovém žebříčku.
 

Článek: Stačí připomenout: od thrilleru ZABÍJENÍ přes protiválečné STEZKY SLÁVY a parodii DR. DIVNOLÁSKA.aneb JAK JSEM SE NAUČIL NEDĚLAT SI STAROSTI A MÍT RÁD BOMBU přes MECHANICKÝ POMERANČ, válečné historické drama BARRY LYNDON, další thriller OSVÍCENÍ a válečné drama OLOVĚNÁ VESTA až k psychologickému erotickému dramatu SPALUJÍCÍ TOUHA (EYES WIDE SHUT).
 
Kubrickův osobní život byl předmětem zájmu novinářů, kterým zásadně nedával interwiev, žil samotářsky pouze s houfem koček, měl chronický strach z nakažení byť pouhou chřipkou.Herci si stěžovali na výbuchy jeho temperamentu a ne to, že byl perfekcionista, který trval na každičkém malém detailu a některé scény natáčel až dvacetkrát. Všichni se však shodují na tom, že to byl člověk doslova posedlý filmem a nepraktický v běžném životě. Podle jedněch jeden z největších režisérů, podle jiných také nejpřeceňovanější režisér světa.
 
I na film 2001: VESMÍRNÁ ODYSEA panují rozporné názory. Pro jedny jde o geniální film, největší dílo žánru sci-fi, film, v němž poprvé se můžeme vžít do role kosmonauta, v některých časopisech dokonce figuruje mezi desítkou nejlepších filmů světa všech dob.  Anglická kritika po premiéře v roce 1968 doslova píše, že jde o „nejambitnější a technicky nejvíce povedený film vědeckofantastického žánru, jaký kdy vznikl.“ Vesmírná odysea je považovaná za geniální dílo, ale nikdo nikdy vám neřekne proč. To nespočívá v jeho neuchopitelnosti, výtvarnosti či mnohovýznamové metaforičnosti, ale v tom, že to prostě nikdo neví, nebo nedokáže vyjádřit. To ale nevylučuje velkou uměleckou hodnotu – kdo ví, proč zrovna Mona Lisa, nebo třeba Van Goghovy Slunečnice jsou geniálními díly?
 
Připomeňme si, že film vznikl podle povídky klasika žánru sci-fi Arthura Charlieho Clarka. Sám Kubrick natolik věřil v úspěšnost zfilmování , že investoval pro natáčení 85 tisíc dolarů do akcií firmy MGM (Metro Goldwyn Meyer, která byla v té době před krachem. Náklady na film byly plánovány ve výši 6 milionů - nakonec dosáhly 10 a půl milionu dolarů. Film vydělal nakonec na světě přes 40 milionů. Přišel do kin ve šťastné době, kdy se většina diváků začala intenzivně zajímat o vesmírné lety, o Měsíc, hibernaci i setkání člověka s umělou inteligencí. Z počátku byly hlavními diváky filmu hippies, které fascinovala především proměna v závěrečné části filmu.
 
 
Film se dělí na tři části. Začíná již před miliony let, kdy tlupa opic nalezne podivný opracovaný monolit. Neví se jak, ale záhadný předmět zásadně změní život primitivů, ti se naučí používat nástroje a vyrobit z kosti nástroj a zbraň. V radosti nad objevem vyhodí kost do vzduchu... a na obloze se z ní za doprovodu Straussova valčíku kosmická loď. V ní letí vědec dr. Floyd (William Sylvester) na Měsíc, kde je objeven černý monolit tisíciletého stáří a zjevně mimozemského původu, vysílající signál směrem k Jupiteru. O osmnáct měíců později letí ohromná kosmická loď Discovery I. na Jupiter. Na palubě jsou (kromě tří vědců ve stavu hibernace) pouze dva kosmonauti – velitel David Bowman (Keir Dullea) a Frank Poole (Gary Lockwood). Let řídí dokonalý počítač HAL 9000. Za letu se množí problémy, které kosmonauti nechtějí přiznat počítači – ten se přeci nemůže mýlit. Když se je však Hal pokusí zabít a přežije jen David je jasné, že se počítač „zbláznil“. Ovšem HAL je bezproblémový – je naprogramován tak, aby oklamal posádku a docílit pravého poslání – kontaktu s mimozemšťany. Přeživší David se dostane do jiného světa, kde přestává platit čas a prostor tak jak je známe ze země.
 
Nejednoznačný závěr filmu vysvětloval Kubrick: „Smyslem těchto obrazů je, že dojde ke vzkříšení astronauta ve vyšší formě. Není to už člověk, ale dejme tomu anděl či nadčlověk. A pokud se vrátí na Zemi pak jako hrdina z mytologie.“  Ani to však není vysvětlení – to je na divácích. Citujme ještě jednou Kubricka: „Tento film je především zkušeností, podávanou jinak než slovy. Lidé se nesmějí snažit porozumět mu za každou cenu. Film se musí vidět, slyšet a prožít.“
 
Pro postavy opic musely být vytvořeny speciální obleky a vybráni maličcí herci z řad tanečníků). Na svou dobu má film skvělé technické triky jak na palubě kosmické lodi, tak především úchvatnou závěrečnou scénu „průletu“ do jiného časoprostoru. Kromě jiných cen získal za vizuální efekty Oscara. Velkou pozornost věnoval Kubrick hudbě a použité úryvky z Arama Chačaturjana a obou Straussů – Johanna a Richarda se zapsaly do vědomí diváků právě v souvislosti s tímto filmem a začaly být používány i v jiných dílech podobného žánru..
 
Je zajímavé, že film v podstatě nemá hrdiny – oba herci v kosmické lodi –
Keir Dullea a Gari Lockwood) jsou sice sympatičtí, ale tak trochu neosobní. Nejvýraznější individualitou není člověk, ale palubní počítač s lidským hlasem.
 
Film měl pokračování – 2010“ Druhá vesmírná odysea – v roce1964 ho natočil Peter Hyams, opět podle jiné knihy Arthura Charlieho Clarka. Údajně nedosahuje úrovně části první. V tom filmu si vedle Roye Scheidera zahrál roli sovětského kosmonauta Jan Tříska. Třetí kniha Clarka – 2061.Třetí vesmírná odysea se už zfilmování nedočkala.Poctu Kubrickovi vzdal ve svém školním filmu i Jan Svěrák v parafrázi Vesmírná odyssea II. A když už parodie – tak ač neradi a pro úplnost musíme zmínit i trapný film Alana Shearmana s názvem 2001: Vesmírná prda s buranskými gagy Leslie Nielsena.
 Foto: ceskatelevize.cz, twitter.com
**********************************        
2001: VESMÍRNÁ ODYSEA
(2001: A Space Odyssey)
Anglie 1968, režie Stanley Kubrick
uvádí v sobotu 4. srpna ČT art od 20,20 hodin

 

 

 



27.07.2018 - Stanislav Polauf