Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - NEBEZPEČNÉ ZNÁMOSTI podle Rogera Vadima – TV tip


Úvodník: Říci před aspoň mírně zkušeným divákem NEBEZPEČNÉ ZNÁMOSTI odpoví bez zaváhání, že jde o v kinech i vícekrát v televizi uvedený film Stephena Frearse o dvojici dekadentních šlechticů, kteří se vyžívají v cynickém rozvracení milostných vztahů a rafinovaných aférách. Když už si nevzpomenou na hůře vyslovitelné jméno podněcovatelky frivolních postupů svého milence markýzy der Merteuil pak jistě padne jméno toho, kým manipuluje – vikomt de Valmont. A tohle jméno vyvstane v mysli okamžitě i podruhé, protože tak se jmenuje film Miloše Formana, který vznikl téměř v současné době podle stejné předlohy.
 

Článek: O Frearsově filmu jsme již na stránkách webmagazinu.cz psali 6.9.2009 - viz http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=9621. Tam také najdete srovnání obou režisérů a jejich přístupů i jejich ohlas ve světě. A hlavně padne třetí jméno – jméno toho, který to vše způsobil – autora knihy se shodným názvem NEBEZPEČNÉN ZNÁMOSTI - dělostřeleckého důstojníka Pierra Choderlose de Laclose. Ten (snad z nudy vojenského života) napsal svůj román  v roce 1782. Příběh libertinské dvojice, která se zálibou si pohrává s city jiných lidí tím, že bezostyšně svádějí a vzápětí opuštějí své nevinné oběti a o svých „rejdech“ si s nadšením vyprávějí je psán v tehdy módní formě „román v dopisech.“. Jak se můžete přesvědčit z několika českých vydání stále živé knihy je těch dopisů celkem 175.

Jak už to bývá popularita knihy, která se zdála být téměř nefilmovatelná, zlákala filmaře. Nejen výše uvedenou dvojici na konci devadesátých let. Je tu ještě třetí film – v pořadí první. V roce 1960 ho natočil – jak jinak – než s původním názvem NEBEZPEČNÉ ZNÁMOSTI - Roger Vadim (vlastním jménem Roger Vadim Plemiannikov (1928-2000), syn ruského knížete a francouzské spisovatelky). Vadim se proslavil již svým prvním filmem a také prvním objevem. Ve filmu ... A BŮH STVOŘIL ŽENU „stvořil“ budoucí sex symbol Brigittu Bardotovou. Jeho filmografie obsahuje řadu atraktivních námětů a nejeden z nich těžil z proslulých literárních předloh (natáčel podle Christine Rochefortové, markýze de Sade, Arthura Schnitzlera, Emila Zoly či Francoise Saganové) a vždy jevil přednostní zájem o oblast erotiky. A nejen ve filmu. I v životě jeho postelí prošla řada známých i neznámých hereček a přítelkyň. Z jeho pěti manželek vzpomeňme kromě BB dánskou herečku Annette Stroybergovou a Američanku Jane Fondovou, z milenek Catherine Deneuveovou.

Roger Vadim se oprostil od rokových budoárů a kostýmů a dobu těsně před Francouzskou revolucí, v níž se odehrávají dvě novější verze, nahradil dobou moderní, konkrétně dobou padesátých let. Klasický román se tak v jeho podání dočkal aktualizace, místo dopisů už je tu telefonování, telegrafování i nahrávání na magnetofonový pásek (ne, ještě nejsou mobily). Z dvojice intrikánů se stali manželé Valmontovi, kteří svůj manželský život „oživují a ozdravují“ s kým a jak se dá. O tom, jak mimomanželské vztahy proběhly si pak dopodrobna vyprávějí, což by mělo být dráždivě pikantní. Namísto salonů a budoárů jsou tu společenské večírky a také i lyžařské středisko v Alpách, dobové kostýmy (u filmu VALMONTA je vytvořil Theodor Pištěk) nahradilo elegantní lehké oblečení. A také hudba je moderní – celý film zní jazz skupiny Theloniousen Monka, jednoho ze slavných zakladatelů  zakladatelky babopu v harlemském klubu Minton ve čtyřicátých letech a v závěru na večerní zvrhlé párty pak zazní rumba či charleston Duke Jordana v podání kapely Jazz Messengers.

Gérard Philipe a Jeanne Moreau
Kdo zná knihu i následné filmy Frearse a Formana, zasazené do jisté doby a přesně s ní korespondující,  může si položit otázku, zda posun do současnosti a do prostředí francouzské high society vztahům neuškodil. Zda posun od volnomyšlenkářů z řad libertinů, kteří se „oboru“ svůdcovství věnovali zcela programově a s plným zaujetím se dá nahradit nudícími se příslušníky buržoazie. Sám Vadim se k tomu v jednom z rozhovorů vyjádřil: „V období, které předcházelo Velké francouzské revoluci, byla aristokracie vedoucí společenskou silou, která neúprosně těžila z existujícího režimu. Dnes má toto dominantní postavení buržoazie. Proto jsem děj NEBEZPEČNÝCH ZNÁMOSTÍ umístil do jejího prostředí.“

Zatímco ústřední dvojici markýzy de Merteuil a vikomta Valmonta v následných filmech vytvořili Glenn Closeová s Johnem Malkovitchem (u Frearse) a Annette Beningová s Colinem Firthem (u Formana) Vadim zvolil hvězdy tehdejší francouzské kinematografie Jeanne Moreauovou a Gérarda Philipa. Jeanne Moreuová již měla za sebou veliký úspěch v jiném erotickém filmu MILENCI Louise Malla. Tím, že markýze de Merteuil dokázala vtisknout tvrdé rysy a představila ji jako sublimaci zla, jen dokázala rozsah svého talentu i možností. Z dnešního pohledu v ní můžete také spatřit ztělesnění jedné z forem emancipace ženy, která je výrazně „silnější“ než muži. Gérard Philipe, tehdejší miláček publika, nemusel svůj talent nijak dokazovat. Valmont v jeho podání je také amorální, ale je ještě schopen obyčejného lidského citu.

Gérard Philipe a Annette Vadimová
 Roli nevinné Cécile de Volanges, dívky, jejíž svedení dostane Valmont za úkol, zahrála začínající francouzská herečka Jeanne Valérie. Jednu z hlavních rolí Marianne Tourvel, do níž se Valmont za pobytu na horách proti všem pravidlům zamiluje, hraje tehdejší režisérova manželka dánská kráska Annette Vadimová. Pozornost veřejnosti vzbudilo obsazení tehdy čtrnáctileté Gillian Hillsové, přítelkyně Cecile, kterou Valmont z pomsty svede.

V době svého vzniku byl sice Vadimův film dosti kritizován, přesto je nesporné, že tu vzniklo dílo hodné pozornosti i pro dnešního diváka. Nejen pro možnost srovnávání s novějšími verzemi, ale i pro stále působivou jiskřivou erotickou atmosféru, kterou je film nabit. Je tu cítit značná umělecká ambice režiséra a všimnout si můžete i ozvláštňovanou filmovou stylistiku poučenou z výdobytků francouzské nové vlny. Navíc je nutno zdůraznit, že se Vadimovi povedlo natočit erotický film velice cudně. Přesto v něm to pravé erotické jiskření je obsaženo...

P.S. Pro úplnost je třeba dodat, že podle de Laclosova románu vznikl ještě kanadsko-francouzský televizní seriál v režii Jesée Dayana s Catherine Deneuve a Rupertem Everettem a (z našich kin také známý) film VELMI NEBEZPEČNÉ ZNÁMOSTI, v němž režisér Roger Kumble v roce 1999 zasadil příběh do současného Manhattanu. Je tu i československé zastoupení – v roce 1980 natočil režisér Miloslav Luther pro televizi film NEBEZPEČNÉ ZNÁMOSTI s Jurajem Kukurou, Emílií Vašáryovou, Janou Nagyovou a Soňou Valentovou.
*************************************************** 
NEBEZPEČNÉ ZNÁMOSTI
(Les liaisons dangereuses)
Francie, Itálie 1960, režie Roger Vadim
uvádí v úterý 23. října ČT art od 21,15 hodin
 
 
 
 

19.10.2018 - Stanislav Polauf