Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Přerostlý bůček

Až mě sundaj, pořád poběžím. Ale to už budu stařena. Každá minuta je tady dlouhá jak rok. Čumím do stejnýho místa. Večer budu všechny ty reklamy recitovat. Přiznávám, na slalom mezi sněhovými vločkami jsem rozmazlená. Tak teda křeček v kolotoči. Nejhorší sport na planetě. Běžící pás. Stojím a nohy mi běží.

Bojuju. S tím mozkem se už před vánoci nedalo žít. Dělal si co chtěl. V tramvaji jsem vlastním dětem zavelela vystoupit příští týden. Roztomilý byl jeden můj klient v tréninku, když se na mé přání pokusil dát lopatky na hrudník. Nemohla jsem se dostat do baráku. Moje auto muselo pípnout třikrát, aby mozku došlo, že dálkáčem od auta se otevírá jen moje auto. Už jsem ani nevozila auto do myčky. Zvykla jsem si, že koukám bočním oknem přes capuccino. No jo, trvanlivost kávy na střeše auta je jedna zatáčka.

Dala jsem tedy mozku dovolenou na zotavenou. Žádný vděk. Začal přemýšlet o kravinách. A můj bůček přerostl. Tak se tady s nima honím na páse jako kráva. Do masopustu musím bůček vyškvařit! Období zabíjaček by mohlo být pro mě rizikové.

Všichni, co míchali bramborový salát ve vaně, v tom jedou se mnou. Všichni, co pochopili, že se zpátky ke své postavě neproprdí. Ti, co jim došlo, že nezačíná jaro, když jim vykvetly linecký kytičky v břiše.

Jenže bůček se nedá jen tak zabít. Tak můžete jít k řezníkovi, aby vám ten bůček vykrojil. Prostě rovnou na porážku. Bez odporu a útoku. Bez boje. Vy a bůček. Vy a mozek. Já velím do útoku pohnout bůčkem! A nepřikrmovat. Bůček není batole.

Nepočítejte ale s jednou bitvou. Navíc není bitva jako bitva! Některé se těm vítězným jen podobají. Můžete klidně napíchnout bůček na kotvu jako v masokombinátu, a pak ho spustit se svahu dolů. Klidně i opakovaně. Můžete tomu říkat sjezdové lyžovaní. Mozek se bude tetelit blahem. Hory miluje. Bůček bude ale jen euforicky výskat. Pravá bitva započne, až se zruší lanovky a vy ten bůček budete vynášet opakovaně na vrchol. Pak teprve mu zavřete hubu. Jen teda na sjezdovce nebude ani noha.

Bůček nemá strach. Zkuste mu pohrozit, že na něho nasadíte svého psa. S ním přece máte pravidelný pohyb. Venčíte ho. Před tím se však ujistěte jakou máte rasu. Potřebujete tu s nohama delšíma než křeslo. Pokud vám štěká polštář na gauči a hýbe se vám kabelka, není to ona.

Bůček se nedá ani utopit. Když ho ponoříte do vířivky a bůček se rozvibruje, neznamená to, že se bojí, ale že se tlemí. Veselo mu bude i v bazénu. Jako bójka ho rozhodně neohrozíte. Ani jako paní radová. Pokud kolem vás plaval už třikrát děda nad sedmdesát, jste obojí. Nezkoušejte obrousit bůček v toboganu!

Tak jestli bitva ve vodě, pak musíte být dravec. &Stika. Žádný leklý kapr. Ale vám jsou stejně malý plavky. Tak neoprén? Celotělový? Vezměte to rovnou i s ploutvema. Kurz potápěče se bude hodit. V těch džínách o dvě čísla menších stejně nadechnutý dlouho nevydržíte. Bacha na skoky do bazénu! Přerostlý bůček zvyšuje riziko, že budou ostatní plavci na suchu. Pokud zaznamenáte scvrklou část těla ve vodě, není to vítězství, ale jen měříte teplotu vody.

Bůček má smysl pro humor. Jestli chcete bůček pobavit, řekněte trenérovi, že potřebujete naporcovat dvacet kilo bůčku, protože za týden frčíte na Kanáry. Nechcete riskovat, že vás ze břehu zachrání Greenpeace v rámci kampaně Dejme svůj hlas velrybám. To se bude bůček řezat smíchy.

Bůček nemá mozek. Ale není blbec. Selfíčkem s našpulenými pysky z jednoho cvičení ho neoblbnete. I když je to zrovna děsně super cool cvičení s anglickým názvem. Bůček doesn't speak English. I když je ve Státech jako doma. Nohama napřed vás vytáhnou po česku i s tím bůčkem, lajky nelajky. Navíc bůček není na Facebooku. Není totiž fotogenický. A bůček do přátel nikdo nechce.

Bůček se špatně prodává. Bůček ani neuplatíte. Klasická cesta do bitvy je přes shoping. Nakoupíte nejmodernější výstroj. Všemožné měřící vymoženosti. Vyzbrojíte se železy z čerstvých reklam. Možná skočíte i na nehty. Pořídíte si domů šlapacího koně. Ustájený je vám ale k prdu!



Ani za cukříček nepůjde do bitvy bez vás. Tak osedlat a prásknout do koní!

Bůček klidně porazíte zadarmo. V teniskách po babičce a teplákách po bráchovi. Vzduch je zatím zdarma. Les taky. Chce to jen akci. Bůček nesnáší, když mu v sobě zatopíte. Nesnáší, když funíte. A když k té strategii připojíte ještě čas, máte po bůčku.

Bůček je ale taky kamarád. V jeho objetí je vám tepleji. Pomůže vám, když dochází síly. Díky němu jste rychlejší ve sjezdu. Je do čeho kopnout a za co chytnout. Bojujete tam, kam byste bez bůčku nestrčili ani kost. A když překecáte mozek, s každou tou bitvou dostanete dárek. &Sanci poznat se. Euforii. Sílu. Nové lidi. Zdravé sebevědomí. Vědomí, že prostě obyčejně můžete. Kondici. Ale hlavně dárek nad dárky. Zdraví. Ne to věčné. Ale to, co váš život pošle z druhé jakosti do superkvality. Tam, kde je úsměv jako doma.

Vaše Terezie Čerbáková, trenérka bůčků

***

Rozhovor s Terezou Čerbákovou "Jsem majitelkou pokladu, heč"
Profesní webové stránky:
http://www.squashpark.cz/cs/web/treneri/terezie-cerbakova 
http://ktv.vscht.cz/lide