Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - Vědecky potvrzeno. Ptáci jsou chytří!



Úvodník: Myslíte si, že jediní inteligentní ptáci jsou papoušci? Tak to jste na velkém omylu. Existuje mnoho druhů ptáků, kteří dokazují svým chováním značnou inteligenci. Někteří jsou dokonce schopni vhledu. Používají nástroje.  Dorozumívají se takovým množstvím zvuků, že to připomíná skutečný jazyk. Pamatují si po dlouhou dobu, kam si uložili zásoby potravy. Mají sociální vazby. Ptačí chování je zkrátka zcela oprávněně předmětem moderních výzkumů, které nám ukazují, že výše inteligence se zdaleka neodvíjí jen od velikosti mozku. Jennifer Ackerman nás ve své knize "Genialita ptáků" poutavě seznamuje s jejich průběhem a výsledky.

Článek:
Možná už jste slyšeli, že mezi nejinteligentnější ptáky se řadí spolu s papoušky ptáci krkavcovití. Vrány, havrani, kavky, sojky, straky či krkavci udivují vědce svými mentálními schopnostmi již několik desetiletí. Nejen že používají jednoduché nástroje pro získání potravy (přisunutí klacíkem) nebo odhánějí vetřelce (hází na ně kamínky), ale dokonce jsou schopni řešit jednoduché početní úlohy (správně určí počet červů v misce), dokáží se poprat s hlavolamy (s pomocí jednoho nástroje získají přístup k jinému), umí hrát pexeso a vrána novokaledonská dokonce umí - jako jediný živočišný druh kromě člověka - vyrobit si a použít nástroj s háčkem. A tak lze pokračovat dál a dál. Straky poznají svůj odraz v zrcadle. Jeden druh vran v Japonsku rozbíjí ořechy tak, že je nechává rozjet automobily - ale pozor, aby to bylo bezpečné, hází si je na přechod pro chodce a potravu si sbírá pouze, když svítí zelená.

Velmi inteligentní jsou ovšem i další ptáci, např. dravci nebo pěvci (u nás běžně zastoupení sýkorkami, vrabci, pěnkavami a holuby). Každý z druhů ovšem nejvíce vyniká v trochu jiné schopnosti. Holub si např. dokáže zapamatovat a rozpoznat velké množství předmětů a dokonce rozliší i různé malířské styly. Sýkorky zase tvoří komplikovanou společenskou síť, v rámci které spolu komunikují tak složitým jazykem, že jej vědci označili za nejpřesnější komunikační systém mezi živočichy. A tak bych mohla pokračovat dál a dál. V knize Genialita ptáků se totiž dozvíte tolik zajímavostí, že je ani nelze do jednoho článku shrnout. Takže pokud by vám snad zpočátku vadilo, že kniha neobsahuje jediný obrázek, při čtení tolika úžasných pozorování a pokusů na to velmi rychle zapomenete. Protože prostě jen žasnete, smějete se nebo jste možná dokonce nad ptačím chováním dojatí.

Kromě mnoha a mnoha příkladů z doložených výzkumů a pozorování se autorka věnuje obecně stavbě ptačího těla. Dozvíte se např. více o tom, jak je - kromě přítomnosti křídel - uzpůsobeno k létání, nebo o tom, že míru kongitivních schopnosti neurčuje tolik velikost mozku jako poměr hmotnosti mozku vůči tělu (kráva není chytřejší než myš a pštros není chytřejší než sýkorka). Troufám si tvrdit, že pokud nejste studovaný biolog, najdete téměř na každé stránce nějakou informaci, která vás překvapí nebo přinejmenším zaujme. Stylisticky jsou přitom příjemně naservírované jako plynulé vyprávění člověka, pro kterého je pochopení ptačího světa životním posláním. Žádná suchá fakta a nudné teorie, ale laikům uzpůsobené povídání o vědeckých faktech.

Věřím, že kdo si knihu přečte, nejenže se nebude nudit, ale hlavně bude už napořád vnímat naše létající společníky docela jinak - totiž jako spolupozemšťany. Vzhledem k tomu, že mnozí z nich potřebují v současné době pomoci s přežitím, jak dokládá další ptačí kniha nakladatelství Kazda Krmíme ptáky - ale správně (mimochodem se spoustou fotek!), je tato publikace jistě velkým posunem vpřed v ochraně našich opeřených krasavců. A za to děkuji!


Ackerman Jennifer, Genialita ptáků
Nakladatelství Kazda, 2018
Zdroj foto, objednávky: knihykazda.cz



09.02.2019 - Renata Šindelářová