Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - PUSTÁ DUŠE - mistrovský román od Dana Simmonse



Úvodník: Je telepatie dar nebo prokletí? To je jedna ze základních otázek nového románu Dana Simmonse, proslaveného bestsellery jako HYPERION, TERROR či PÁTÉ SRDCE. Nepochybně jde o lákadlo pro všechny milovníky tajemných odstínů lidské psychiky, ale román však přináší mnohem víc. Jen málokterý autor je tak fundovaný, aby se mohl pustit do úvah o chování jaderných částic a postupně dovést čtenáře až k úvahám o smrtelnosti a na druhé straně vzniku života.
 

Článek: Už první kapitoly vás přesvědčí, že máte přes sebou mimořádné dílo. I když začíná umíráním a smrtí Gail, manželky hlavního hrdiny Jeremy Bremena, pak právě v tento moment dokáže autor vystihnout to, jak funguje telepatický vztah mezi dvěma lidmi. Schopnost dotýkat se mysli druhých je Bremenovi dána a podařilo se mu najít partnerku, s níž může komunikovat beze slov. Má to však i jisté nevýhody – žádnou myšlenku neskryjete a musíte si navzájem naprosto důvěřovat. Bremenovi se smrtí manželky zhroutí svět. Napadá ho, zda sebevražda by byla řešením. A čtenáře zase trápí úvaha, zda to bude kniha o smrti a umírání.

Bremen to řeší existencionálně – strhává za sebou všechny mosty bývalého života, vzdává se kariéry vysokoškolského profesora matematiky, zapálí svůj dům a odchází do neznáma. Bohužel si s sebou nese schopnost nahlížet neustále do myšlení druhých, protože vybudovaný ochranný mentální štít přestal fungovat. Skoro se zdá, že se z toho zblázní. Je to k nesnesení vědět co si lidé myslí a jaké často ošklivé myšlenky se jim honí hlavami.

Zatímco první čtvrtina knihy vás doslova nadchne, v té druhé, kdy se Bremen potuluje v jakémsi podivném road movie po Americe vaše pozornost trochu poleví. Nešťastník zabíjí čas rybařením, ale osud si s ním zahraje svoji hru v kostky. Náhodně zahlédnutá vražda mu pověsí na krk mafiánské hrdlořezy, skončí mezi bezdomovci, ze zachraňující farmářky se vyklube upírka a... Těch překážek je dost na to, aby je mohl vyřešit a tak Breemen postupně klesá až na samé společenské dno. Chvíli máte pocit, že čtete sociální román, poté Dan Simmons sklouzne až  hororu, jakoby vystřiženíém z béčkových krváků.Trochu to zlehčí vaše nadšení, ale až později pochopíte, že jde o dokonale promyšlený autorský záměr. Všechny tyto peripetie po každém krátkém úseku přerušuj totiž vložené kapitoly zvané OČI, v nichž se dostáváte jakoby z pohledu cizí osoby ke vztahu Gail a Jeremyho a poznáváte jejich svět „před“ smrtí.

A tak právě ve chvíli, kdy vaše nadšení z knihy začíná opadávat, se vynoří další  - a pro mě velice podstatná část složitě strukturovaného díla. Poznáte Jeremy Bremena jako vynikajícího fyzika a matematika, jako člověka, který se vyjadřuje matematickými rovnicemi snadněji nežli slovy. Nenechte se odradit, že se k vám z knihy dostanou fraktály a teorie chaosu, přejděte Diracovy relativistické vlnové rovnice, Pauliho spinové matice a jiné šílenosti z kvantové fyziky, kterým zcela určitě nemůžete rozumět. Vaše vědomí však musí vyprovokovat pokus s průletem elektronů nebo částic štěrbinami, což pro pochopení smyslu díla nesmírně důležité. Pokud prolétá částice jednou mezerou pak se na druhé straně objeví jako částice. Pokud jsou otevřeny obě mezery pak, navzdory selskému rozumu, na durhé straně po průetu jsou střídavé pruhy světla a tmy čili částice se chovají jako vlny.Vždy jen částice nebo vlna. Nikdy současně. Nikdy se nedaří nahlédnout na skutečnou podstatu vesmíru, aby zaujímal oba stavy, vlnu a částici současně.
 

Everettova teorie tvrdí, že když tento elektron přinutíme k volbě, ve skutečnosti si nevolí štěrbinu ani pravděpodobnost, jednoduše si odštěpí celou další realitu, v níž my...jakožto pozorovatel... sledujeme, jak prochází jednou štěrbinou, zatímco jeho rovnocenný a oddělený pravděpodobnostní partner projde tou druhou. Z čehož vyplývá, že pokud je částice kvantové energie nebo hmoty přinucena k volbě ... na stromě reality vyroste nová větev a náhle vzniknou dvě rovnocenné a oddělené reality!“ Tedy jinak – dva světy, možná paralelní, ale ne tak plně.
 
A úvahy končí pravděpodobností volby, tím, jak je může ovlivnit pozorovatel – nejen vědec, ale i jakýsi náhodný určovatel pravděpodobnosti. Možná ne přímo Bůh, ale přinejmenším jeho kostky.“ V té chvíli vás napadne, proč se všechny vložené kapitoly do příběbu nazývají OČI. Čí oči? Kdo sleduje, Kdo všechno ví?

To ještě není všechno. Úvahu o možnosti paralelních světů zabalí Simmons do známého biblického příběhu Adama a Evy a jablka ze stromu poznání. Všichni se soustřeďují na to jablko, kvůli němuž museli prarodiče opustit Ráj. Ale tím důležitým není jablko, ale ten strom – strom poznání, respektive jeho výhonky – paralelní větve. Mohou se v jedné větvi (jiném světě vyrůstajícím ze stejného začátku (kmene) potkat Gail a Bremen?
 
Každá vteřina „soustředěného sledování“ vytváří oddělené a stejně pravděpodobné vesmíry. Vesmíry, které nemůžeme nikdy navštívit, ale které ožívají ve chvílích, kdy v tomto kontinuu dojde k nějakému přelomovému rozhodnutí.“
 
Recenzenti právě tyto části knihy prakticky pomíjejí a soustřeďují se na životní osudy Jeremyho Bremena, který se stále více propadá do temnoty. Jakoby musel dospět až na úplné dno, úplný konec, což není smrt, ale absolutní nula. Nicota. V pokoji vedle Bremena umírá dítě, hluchý, nevidomý a mentálně postižený chlapec Roby. Bremen na konci sil se napojí na jeho mysl a nechá se pohltit Nicotou. Probouzí se. Jinde. V jiném světě. Zrodil se nový život. Z Nicoty!!!
 
Oddechněme si. Omlouvám se za úvahy, ke kterým mě přinutila kniha, o níž bych byl rád, kdyby zaujala i vás. Jako málokteré jiné dílo přede mě předestřela mnoho otázek, které nelze (ani vědecky ani jinak) vysvětlit. Přinutila mě na tyto problémy stále myslet. Pokud se vám podaří naladit se na tu správnou vlnu, jakou Dan Simmons rozehrál, dočkáte se podobného mimořádného zážitku, který lze jen obtížně vyjádřit slovy. PUSTÁ DUŠE je kniha mnohovrstevná, své si v ní najde ctitel science-fiction i hororu, je v ní existenciální propad na dno života i nečekaný vzestup a dotýká se tajemství samotné smrtelnosti a vesmíru. Vše je napsáno čtivě (díky za kvalitní překlad), přehledně, strukturovaně. Může z ní mít potěšení jak normální čtenář, tak i vysoce vzdělaný filozof, fyzik či matematik. Zasáhne vaše „holografické vlnoplochy lidské mysli“? (Lidská mysl...je dle Jeremyho vlastního výzkumu sama stojatou vlnoplochou, jakýmsi superhologramem sestaveným z milionů kompletních, ale prostších hologramů – tento fenomén pozoruje, zbourá pravděpodobnostní vlny do utříděného sledu událostí...“) Nebo si z knihy vezmete jen zvláštní milostný příběh mimořádně nadané dvojice a dramatickou cestu Bremena k poznání? To už záleží na každém jednotlivém inteligentním a předsudky nezatíženém čtenáři.
*****************************************
Dan Simmons: PUSTÁ DUŠE
z anglického originálu přeložila Alžběta Lexová
vydalo nakladatelství Mystery Press s.r.o., Praha 2019


05.06.2019 - Stanislav Polauf