Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - KARHANOVA PARTA . TV tip - Takoví jsme byli???



Úvodník: Možná, že výše mělo být uvedeno ještě možné zařazení filmu mezi skandální filmy. Ne proto, že by ve své době vzbuzoval skandály, ale proto, jak bude přijat dnešními diváky. Zkouškou bylo před časem jeho uvedení ve filmovém klubu Plzeň, kde byl zařazen do cyklu „Socialistický realismus pohledem třetího tisíciletí.“ Tímto prizmatem je také nutno na film nyní pohlédnout.

Článek:




Na rozdíl od kvalitních a umělecky i tématicky náročných titulů, o jakých v TV tipech píšeme, patří tento na opačný pól uměleckého snažení. Jde o typickou budovatelskou veselohru, podle tehdy populární hry Vaška Káni. Dobový Filmový přehled o filmu z roku 1950 píše: „Film líčí pracovní souboj dvou dělnických kolektivů pražské továrny, z nichž partu starých vede brusič Karhan (František Smolík) a mládežnickou partu jeho syn (Jaroslav Mareš). Jejich zápolení na závodě vede k socialistickému soutěžení a ke spolupráci, v níž dají staří k dispozici své zkušenosti a mladí nové nápady a jejich společným úsilím se podaří snížit úkolové časy při broušení pístních čepů z dvanácti minut na pět.“

Pamětník padesátých let by jistě dodal, že úsilí tzv. úderníků, kteří zvedali normy až k nesnesení, vedlo k tomu, že tyto zpevněné normy museli po čase ostatní pracovníci brát jako závazné – často za cenu snížení kvality práce. Je tu také pro dobu počátku bodování socialistických zítřků typické schéma – mladí versus staří. Mladí chlapci, nadšení mládežníci, proti starším leč zkušeným dělníkům. Proto se střetnou otec Karhan se synem Jirkou. Zatímco mládí vymýšlí zlepšováky, někteří dříve narození jsou těžce poučitelní jako brusič Ferda Fikejs v podání Jindřicha Plachty (mimochodem, toto byla jeho poslední role). Souboj dvou Karhanů se přenáší i do domácnosti, kde vše musí korigovat matka Karhanová (Světla Svozilová). Souboj končí smírem, protože všem jde o jedno splnit závazek k IX. sjezdu KSČ.
Uvedení filmu ve zmíněnem filmovém klubu v Plzni mělo velmi příznivý ohlas a diváci se upřímně bavili. I v době vzniku byl film označován jako „komedie“, ale víme, že často podobná díla překračují hranici mezi komediálností a trapasem. Trapas se kupodivu nekoná a jestli několik pamětníků uroní nějakou tu vzpomínkovou slzičku, proč ne. Vzhledem k tomu, že od vzniku filmu již uplynula řádka let a od budovatelského myšlení také, je dnes film příjemným a veselým pohledem na pachtění dělnické omladiny, které jeho naivita pobaví. Připomeňme, že film vznikl podle tehdy mimořádně populární hry Vaška Káni „Parta brusiče Karhana,“ na niž se do divadel chodilo povinně, často v montérkách, aby se tím demonstrovala příslušnost k „vládnoucí“ dělnické třídě.

Proč právě tento film, který se po dlouhých letech dostává na světlo obrazovek, doporučujeme? Především pro zábavu, protože nelze lépe zkarikovat dobu nadšeného budování socialistických zítřků než jejími „vrcholnými“ dílky a pak pro poučení těch, kteří žijí a věřme budou žít, v jiné době a z filmu si odnesou to, co jeho tvůrci jistě nezamýšleli: Pochopení, proč jsme ten socialismus nakonec nevybudovali.
Foto: cafd.cz, s-antikvariát.cz
******************************************************************
KARHANOVA PARTA
ČSR 1950, režie Zdeněk Hofbauer za pomoci Václava Wassermana
uvádí ČSfilm ve středu 4. března od 22,00 hodin

 
 

28.02.2020 - Stanislav Polauf