Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Vánoce a my



Úvodník: Zatímco moje matka v rámci akce Vánoce vyhlásila rychlostí závod ve stírání podlah a lopatkovo – smetákovou metodou se mi snaží rovnat páteř, aby mi ve finále mohla slavnostně udělit řád vyčenichaného drobečku, za což jsem jí nesmírně vděčný, protože neskončím v ústavu pro převýchovu zvlčilých mladých mužů s pověstí nenapravitelného porušitele panen.

Článek: Na základě zkušeností s domácími pracemi bych se mohl hbitě ucházet i o práci metaře komnat ( Vhodný aristokrat by se pro mne jistě našel! ), já se však se vší možnou mírou trpělivosti snažím nedat najevo naštvanost ze všech těch nečekaných nájezdů na nedotknutelné hájemství mého pokoje a se zaťatými zuby přehlížím i výhrůžky typu, že by takové vánoční nepořádníky nechala s chutí dvakrát či třikrát otočit v bubnu auta, které rozváží betonmix.
Po pravdě řečeno mi Vánoce především mění stravovací návyky, protože jsem nucen po měsících brambor konzumovaných na loupačku, náhle pozřít nekontrolovatelné množství cukroví, řízků, salátu, šampaňského a jiných potravin, které běžně nekupujeme, protože na ně prostě nemáme, i když mne nedávno redaktoři Radiožurnálu ubezpečili, že průměrný plat se v Čechách blíží polovině průměrného platu, který obvykle berou zaměstnanci v sousedním Německu. Ono je takové tvrzení hodně povrchní a ošemetné, zvláště dáme – li dohromady deset platů dělníků v textilce a jeden plat jejich generálního ředitele, z čehož nám vyjde docela přijatelný průměr.
Vánoce pro mne však znamenají i možnost prožít na vlastní kůži otřepané úsloví jedna kapsa prázdná, druhá vysypaná. A to za prvé buď díky obratným reklamním trikům obchodníků, v případě druhém nelze nevzpomenout stejně obratné kapsáře. Nevím, kdo nás naučil tak důkladné onanii konzumu, tak průhledné a trapné etiketě banality? Snad mi odpoví některý z mých čtenářů. Každopádně i mne čeká návštěva některého z obchodů či supermarketů, abych tu mohl rozfofrovat těžce uškudlený peníz za dárky. Tvůrci teorie o magické síle tržního hospodářství si při vyslovení slova Vánoce mnou ruce jako čarodějové, kteří vyslovili magickou formuli. Až příliš často si musím připomenout chování obyvatel starověké Sparty. Ti své kretény odkládali do Taygetu, zatímco my je stavíme v čelo státu a na odpovědná diplomatická místa. Ale to jsem odbočil…
Vánoce, svátky, které nám mají připomenout narození božího syna!! Ach, ano, přál bych si, aby mne naučily nemilovat chiméry a pozlátko, ale skutečné lidi.., protože nelze nemilovat a nezraňovat. Řekněte, proč jen člověk není z nugátu a srdce nemá perníkové?
A tak všem lidem dobré vůle přeji, aby je v tom vánočním shonu nepostihla fraktura duše, aby konzumovali dostatek reklam, protože podvýživa je opravdu zlá věc, a vůbec aby se měli fajn.


22.12.2004 - Milan Ciler