Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Píseň podzimního lesa
Úvodník: Ukázky ze sbírky básní O TVRDOST KAMENE, Dauphin 2019
Článek: PÍSEŇ PODZIMNÍHO LESA
Vítr rozšuměl zlatavé lesy,
prohnal se údolím, snad honí běsy,
nad špičkou smrku visí jasná hvězda,
úplněk nočním sluncem, sen se nezdá.
Tma vpadla do lesů, vítr se ztišil,
listí ulehlo, do pasti se chytil,
hvězdy hledají v korunách skuliny,
chlad proplazil nejskrytější pukliny.
Stopami zašlých let, po dávných stezkách,
co je? Prší snad ? To bukvice po hrstkách!
Jak hejna ptáků počet dní odlétl,
život pozdrav svůj zasílá po kapkách,
z bodu věčnosti poutník tak nahlédl,
co ryzí je, co obstojí, na vahách.
STARÝ MUŽ
Opřen zády o zeď domu
přehlédl uklizený dvorek
Přehlédl život
Na dvorek už nevkročil
Loučení se vším
Sníh zasypal vše
jen stopy kočičích tlapek stehují plochu
jen němá psí bouda hlídá
Kam odešel?
Kam se vytratil?
Severní záře televizních obrazovek
bliká tmou okny domků
Život ta kra ta kra
pod nohama odtává
v oceánu věčnosti
SONET O PRADÁVNU
Slunce míchá a proráží cáry mlh,
ticho, ticho je od hlasů a hudby,
není nikdo, kdo by slyšel věty sudby,
v pletivu moudrosti zrod, skrytý je Bůh.
Zázrak proměny neživého v živé,
přechodu od nevědomí k vědomí,
zrodu inteligence a svědomí,
schopnosti poznat, co pravda a lživé.
V hlubinách věků vykřísnuta buňka,
kříslo podruhé, zažehnuty divy,
tvorové z mnoha buněk vzešli živi,
sirné výpary, kyslík, les, tůňka,
řeky, moře hučte, ptáci dny vítejte,
o divu z magmatu píseň zpívejte.
Další básně na webu http://poeziedol.sweb.cz
02.12.2020 - Marie Dolistová