Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - KDE ZPÍVAJÍ RACI – světová literární událost od Delie Owensové



Úvodník:
Při slově bestseller nezažívá serioznější čtenář příliš radosti. Představí si líbivou, čtenářům se podbízející prózu často bez snahy o širší umělecký záměr. Něco jako je populizmus u politiků. Existují však výjimky, kdy čtenářsky mimořádně úspěšný román nese i znaky svérázného uměleckého díla a zalíbí se nejen čtenářům ale i nelítostným kritikům. Román americké spisovatelky Delie Owensové můžete směle zařadit do této druhé, méně početné skupiny.
 


Článek:
Možná vás z počátku příliš nezaujme to, co prozrazuje obálka knihy. Že je to román o vlčím dítěti “holce z bažiny,“ žijící kdesi v bažinách Severní Karolíny. Čím vás může zaujmout dívenka, kterou opustili nejprve sourozenci, poté k jejímu zármutku matka a nakonec i věčně opilý krutý otec? Pokud se však do knihy začtete, což se stane hned po několika prvních stránkách, budete rázem vtaženi do svérázného světa jak dívky, tak okolí, v němž vyrůstá. Autorka s velkou přesvědčivostí líčí strastiplný život opuštěného lidského mláděte, které od svých sedmi let se musí postarat sama o sebe v chatrči na pokraji bažiny.

Malá Kya vám přiroste k srdci a její zápas o živobytí vás strhne. Vše, i když s obtížemi, zvládne, ale bližší styk s dospělým světem, prezentovaným vzdáleným městečkem Barklay Cove se jí nedaří. Do školy jí odvezla sociální pracovnice na jeden jediný den, pak se dovede umně ukrývat. V podstatě jediným stykem s civilizací je občasný nákup životních potřeb a benzínu do člunu u černocha, majícího svůj krámek na molu pod městem. Čím více se odlišuje od městských občanů, kteří jí pohrdají, tím více pro ni znamená sama příroda. Moře, ptáci, ryby, zvěř, zvláštní fauna nehostinného místa jí přitahují stále více. Přirozenou inteligencí vše poznává a do detailů si vrývá do paměti. Ač školou nedotčená si s o něco starším chlapcem najdou skrýš v opuštěné chatrči a tam ji Tate naučí základy čtení a psaní. Dokonalosti se naučí sama ve svém domově tak, že své poznatky o přírodě kolem sebe může zaznamenávat a katalogizovat, což se jí později hodí při psaní knih.

Ale kniha není jen o malé, dospívají a dospělé dívce Kye. Spolu s ní poznáme i onen podivný svět v němž žije, divokou přírodu  s bujnou vegetací a s nejrůznějšími druhy hmyzu, ptáků a ryb. Je to velkolepá oslava přírody, která přijala Kyu za svou a jejích zákonů, které chápe lépe než ty lidské. „Většinu z toho, co věděla, se naučila z divoké přírody. Příroda ji živila, učila a ochraňovala ve chvílích, kdy to nikdo jiný nedělal.“

 Druhou linií knihy, která se příběhem Kyi důmyslně prolíná, je snaha odhalit tajemnou smrt (vraždu, sebevraždu?) místního krasavce Chase Andrewse, jehož dospělá a mimořádně krásná Kya přitahovala. Přestože šerif nenachází na místě žádné stopy, pro místní je vražedkyní právě nenáviděná Kya, která šokuje i tím, že se na pulty prodejen dostanou její knihy. V poslední, poměrně rozsáhlé části knihy, budete sledovat soudní proces s obviněnou Kyou, které se nepodaří nic prokázat. Pravda o smrti Chase vyjde najevo až po její smrti ve věku čtyřiašedesáti let...

Delia Owensová je původním zaměřením přírodovědkyně specializující se hlavně na africká divoká zvířata. Právě proto je její líčení přírody a život v ní tak přesvědčivé a opravdové. Příroda pro ni není tajemstvím, ale zázrakem – stejně jako hrdince její knihy. Okouzlení z přírody dokáže autorka přenést i na čtenáře, byť jde o pohled na nepříliš vábný svět severokarolínské močálové pustiny. O tom od začátku nepochybujete. Překvapí vás však její přístup k vyšetřování úmrtí Chase a popis celého soudního líčení, kde prozrazuje talent pro dramatizaci událostí, charakterizaci postav a navozuje pocit, že se učila u mistra soudních síni Erle Stanley Gardnera. Stejně tak oceníte, že v románu (i v životě Kyi) má důležitou roli poezie, v níž nakonec najdete i vysvětlení tajemné smrti.

Recenze na knihu nepřehánějí, když píší o „chvalozpěvu na prostý život.“ Je to ale i síle překonat pocit osamělosti. Když se svěřuje Kya svému po letech nalezenému bratrovi říká:“...o osamělosti mi nic neříkej, fakt mi nemusíš vysvětlovat, jak to člověka změní. Já to žiju. Já jsem ztělesněním osamělosti.“ Kniha je také obžalobou společnosti, která nechala malou dívenku na pospas a vyvrhla ji ze svého společenství. Kde jinde měla najít útočiště, než u matky přírody. Jaké jiné zákony mohla poznat, než ty, které ovládají a řídí přírodní běh? Zákony, které umožňují žít těm, kdož je přijímají a naopak dokážou trestat ty, kteří se chtějí nad ně povyšovat. Je to stejné jako s rozdílem mezi bažinou a močálem, který autorka zmiňuje hned v prologu, ale pochopíte jej až po přečtení. V močálu se nechá žít, pokud přijmete řád přírody. V bažině – zejména té lidské – se zákonitě utopíte, pokud vás nikdo nenaučil pravidla přežití...

Delia Owensová
Delia Owensová (*pravděpodobně 1949) je americká zooložka a spisovatelka. Společně se svým manželem sepsala tři knihy, v nichž vypráví o svém životě a výzkumu divokých zvířat v Africe. Na University of Georgia získala bakalářský titul ze zoologie a na University of California v Davisu pak dokončila doktorské studium. Je laureátkou Ceny Johna Burroughse za texty o přírodě a její práce vycházejí v mnoha odborných přírodovědných časopisech. V současnosti žije v Idahu. Beletristicky debutovala těsně před sedmdesátkou románem Kde zpívají raci. Kniha se v USA stala fenoménem. Ovládla žebříček bestsellerů The New York Times 2019; ve stejném roce vévodila také prodejům na Amazonu. Počet čtenářských hodnocení na Goodreads se blíží jednomu milionu.
******************************************************
Delia Owensová: KDE ZPÍVAJÍ RACI
z anglického originálu Where the Crawlads Sing
přeložila Jana Hlávková
vydalo Nakladatelství JOTA, s.r.o. v Brně roku 2020



29.11.2020 - Stanislav Polauf