Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Na všechno...



Úvodník: Domnívám se, že tato báseň nepotřebuje obsáhlých dovětků. Jen chci všem popřát, aby v těchto časech nalézali pevné body, o něž se lze opřít - a aby vytrvali...
 

Článek:
Pokud chci únik, pluji ve snech k mládí
do dětství, na něž tak rád vzpomínám
na dědu, jehož každé slovo hladí
Když topil dřevem, kouř šel z komína

 Bezpečí, úsměv, také jemnost ducha
to všechno mám s ním pevně spojeno
Třesoucí ruku, jež mi vlasy cuchá
 a jíž je letní vánek ozvěnou

 Oporu, pevnou hráz i povzbuzení
to vše jsem v jeho očích nacházel
Je stále se mnou, byť šestnáct let není:
Ve vedrech, v dešti, také v námraze

 Nálety zažil, když byl nasazený
mnohokrát poznal náruč chudoby
Vždy znal svůj směr, ač těsné byly stěny
víra v to lepší na mě působí

 Rád brouzdal travou – bažil po soukromí
těšil se z plodů, jež les nabízel
Modlil se v chrámu, který tvoří stromy
a z jejich korun lék měl na krize

 Vzpomínám na něj v těchto těžkých dobách
na vůni lip a hřiby v mechoví
Na všechno, co se dnešku nepodobá
kdy píšu tuto báseň dědovi

 Cítím, že úsměv na tváři mi sedí
což víc než rok je vcelku rarita
Úzkost jde stranou – víra do popředí
když do té šedi barva zavítá

 Co vám všem přeji? Výlet tam, kde svítá
kde se vám plíce štěstím nadechnou
Kde každou propast překlenuje výtah
A kde má láska recept
Na všechno…


 
Zdroj obrázku: vlastní
 

04.03.2021 - Marek Řezanka