Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Vím, Pane...
Úvodník: Tato báseň je sice věnována především dvěma konkrétním lidem, ale je určena vlastně všem, kdo v této nelehké době zápasí o život. Je to modlitba, jejímž hlavním poselstvím je naděje. Nevzdávejme se – a věřme…
Pan Jiří Kimla (1947-2021) bohužel 10. 3. z tohoto světa odešel. Velice myslím na ostatní, kteří právě svádějí svůj boj o přežití.
(Na mé vlastní fotografii je socha J. Vrchlického z Petřínských sadů v Praze.)
Článek:
Vím, Pane, nejsem sám, když zrovna teď se modlím
Je doba slzavá – a kde kdo nyní sténá
a viní nebesa, že přejí věcem podlým
a modly svrhává – a padá na kolena
Chci jenom tolik říct, že velmi mnoho myslím
na jedny manžele, co na kyslíku leží
na obsah jejich plic. A věřím všemi smysly
že křížek na čele jim dodá sílu přežít
Ať číši pozvedá pan Jiří Kimla, básník
a s lehkým sarkasmem o úděl svůj se dělí
pak, v době oběda se na okamžik zasní
Řekne: „Pryč s marasmem“. Těší se na neděli
Vím, Pane, nářek zní – a nelze ztišit mnohý
Dej, ať se zotaví. Dej, ať zas člověk věří
Měj ruku na vězni, jenž svázané má nohy
Člověk má obavy. Tak díky za klíč k dveřím…
12.03.2021 - Marek Řezanka