Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Z REBELA MNICHEM – Lama Ješe Losal Rinpočhe – opravdový příběh



Úvodník: Na první pohled klasický životopis vyprávěný jednou osobou a sledující všechny peripetie jejího nevšedního života. Láma Ješe Losal Rinpočhe je však mimořádnou osobností a také jeho život je mimořádný. Je snad největším propagátorem buddhistického učení na Západě, vede duchovní cvičení, je zakladatelem a opatem Sanjä-ling, kláštera a centra tibertského buddhismu v Eskdalemuiru ve Skotsku. 

Článek:




Poznáte jej v prvních kapitolách knihy jako malého chlapce Džamdaga, který vyrůstá v malé vesničce předindustriálního Tibetu, kde neznají civilizační vymoženosti jako auta a kam nevedou silnice. Na svá rošťácká léta vzpomíná s úsměvem a přiznává, že jedním z největších zážitků byla střelba z praku na ptáky. Bezstarostné dětství však muselo rychle skončit. Jeho starší bratr, vyvolený láma Akong si ho povolal do svého kláštera, kde trucovitě odmítal jakoukoli snahu o učení. Do života Tibetu však rázně zasáhl vpád čínských vojenských jednotek. Jako mnozí pronásledovaní lámové musel Akong s Jošem spolu s třemi sty dalšími přejít himálajské vrcholy a hledat azyl v Indii.  Z těch, co vydali na cestu, přežilo pouhých třináct.

V knize Láma Ješe Losal Rinpočhe  podrobně rozebírá své pocity ze ztráty svobody, obavy o svůj život i těžké podmínky ve špinavých indických táborech. Ale hlavně vzpomíná na dramatický útěk a nezapomene na všechny jeho podrobnosti. Píše výstižně, poutavě a zajímavě, byť trochu vícemluvně a pomaleji než by se s podobným příběhem vyrovnal romanopisec, který by z něj vytěžil dramatický napínavý příběh.

Léta nevěděl Ješe co se svým životem. Miloval hindské filmy, poznal civilizační vymoženosti a sledoval jak žijí mladí lidé na Západě. Rebeloval proti všem psaným i nepsaným pravidlům, přežil tyfus i tuberkulózu a odmítal nechat se šikanovat bratrem Akongem. V roce 1969 ho požádal, aby mu dal peníze na letenku do Skotska.  Posléze se dostal i do USA, kde prožil divoká léta spolu s generací „dětí květin“. Jak přiznává – miloval v té době vše, co mu tehdejší doba nabízela – od kouření, alkoholu, hazardních her, rychlé riskantní jízdy autem až po volnou lásku, k níž měl dostatek příležitostí. Užíval si „téměř všechna potěšení a neřesti, které mohl New York mladému muži v sedmdesátých letech nabídnout.“

Jak říká výstižný český titul knihy – byl skutečným rebelem. Pak však došlo ke zlomu, k sebeuvědomění a je nesmírně zajímavé sledovat, jak u něj postupně k tomuto došlo. Přestože jeho přítel Trungpa stále více podléhal nástrahám konzumní společnosti, Joše si uvědomoval, jak se prohřešuje tomu, k čemu ho vedli rodiče a co se mu snažil vštípit jeho bratr Akong. Uvědomil si, že jeho údělem je buddhistické učení, že musí od základů změnit svou mysl, protože právě ta je zdrojem utrpení a po zbytek života jít správnou cestou. Na vlastní přání se nechal vysvětit na mnicha, prošel procesem zasvěcení a zbytek života se rozhodl věnovat duchovní cestě. V této fázi začíná být kniha nadmíru zajímavá. Čtenář se pozvolna seznamuje se základními principy buddhismu. Ty jsou ve své podstatě jednoduché a snadno vysvětlitelné. Tím největším problémem je však jejich dodržování. Toho si je mladý láma vědom a tak kromě pomoci při zakládání buddhistického centra Sanjä-ling začne „pracovat“ sám na sobě. Nechá se zavřít na pět let do absolutní izolace tzv. klausury. „Vyměnil jsem svůj pohodlný a vysoce společenský život za život v ústraní a osamění. Místo cestování, flirtů, bohatého jídla, setkávání s lidmi v meditačních centrech a nočních klubech. Prostě místo užívání si – jsem se chystal strávit roky v malém prostoru téměř bez společnosti s výjimkou vlastních myšlenek.“

Cesta k úplnému poznání a nalezení klidu v sobě je trnitá a nevím, zdali bychom ji kdokoli z nás dokázali absolvovat. Jen pomyšlení na izolaci či spaní vsedě v pozici lotosového květu - to bychom asi nezvládli. Láma Joše však jde ještě dále. To nejtěžší ho čeká ve dvačtyřicetidenní izolaci v naprosté tmě, o níž sám přiznává, že „není pro každého“ a při níž musí projít peklem halucinací i tělesných a duševních obtíží.  Tak se rodí čistý, duchovní člověk, zbavený světských svodů a neskonale vnitřně spokojený a šťastný. Tak šťastný, že to dobré, co má v srdci i v duši dokáže přenášet na své žáky a vést je tak k lepšímu pochopení života i sebe sama. Pak můžer ke svému jménu připsat i čestný titul Rinpočhe (drahocenný).

Ješe Losal říká: „Svobodnými se staneme tehdy, až zkrotíme svou mysl a vypěstujeme si soucit, vhled, otevřený postoj ke všemu, co se nám děje, a jednotu se všemi okolo nás.“Jak říká podtitul knihy: „Svoboda je volbou, pro kterou se může rozhodnout každý z nás.“
Je velká škoda, že v knize nenajdete portrét tohoto výjimečného muže. K tomuto článku proto jednu tuto fotografii připojujeme. Na první pohled vidíte šťastného, moudrého a spokojeného, duševně vyspělého muže, který své vlastnosti dokáže přenést na vás i z fotografie a na první pohled mu uvěříte. Zadíváte-li se do jeho očí určitě vámi projede záchvěv a také pocit, že tento člověk vám vidí do duše.
**************************************************
Lama Ješe Losal Rinpočhe: Z REBELA MNICHEM
Z anglického originálu From a Mouintain in Tibet přeložil Jakub Futera
Vydalo nakladatelství JOTA, s.r.o., Brno, 2021

 
 

18.08.2021 - Stanislav Polauf