Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - Nikdo nic neslyší...



Úvodník:
 Tuto báseň jsem napsal 5. 6. 2019. Připadá mi stále aktuální.
 

Článek:
Kdo vzývá svobodu, sám do chomoutu leze,
boří se limity a překračují meze,
boří se limity, vzory jsou v nedohlednu.
Opět je srovnán krok – a jediná je teze,
stačí jen hodit kost – a lačný se hned veze,
stačí jen hodit kost, tu ohlodanou, jednu.

Někam se poděli, kamsi se vytratili,
kázali o strachu, jak proradný je, shnilý,
kázali o strachu – snad přišla nyní něha?
Nepadne argument – však padne každou chvíli
zas další zábrana – a právo trpí, kvílí.
Co padne? Zábrana – a mráz po těle běhá.

Roste tu agrese – byť déšť ji nezalévá,
boty se zalesknou – je zcela prázdno zleva,
boty se zalesknou a uniforma sedí.
Co zraje nezvykle? Ne, nebude to réva.
Řeč kamsi zmizela, každý se jenom hněvá,
řeč kamsi zmizela – zde nejsou odpovědi.

Nikdo nic neslyší, nikdo nic neposlouchá,
hubí se pavouci, aby žít mohla moucha,
hubí se pavouci – však síť se hustá spřádá.
Dva různé metry ční – ty nezahalí roucha,
kdo hrál si na světce – sám podle druhé šťouchá,
kdo hrál si na světce, ukáže v nouzi záda.

Kdo řečnil o zášti, ten sám ji nyní živí,
kdo lháři povrhnul, sám kácí fakt jak dříví,
kdo lháři povrhnul, sám vytvářet jde spamy.
Myšlení zabolí – a tak se radši křičí.
Bytů je pramálo, tak nezvoní se klíči,
bytů je pramálo – kdo bez něj je, je němý.

Druhý je nevnímán. Zda v správné frontě stojí?
Kopou se příkopy a vyzývá se k boji,
kopou se příkopy – hrot krumpáčů mě děsí.
Co připnou na klopu těm, kteří neobstojí
v prověrce názorů, kdy máme se stát stroji,
v prověrce názorů – zahnáni na útesy?



Audioverze básně: http://www.muamarek.cz/files/mp3/nikdo-nic-neslysi....mp3

Zdroj foto nahoře: pixabay.com 
Zdroj foto dole: vlastní
 

 



07.07.2022 - Marek Řezanka