Ovšem pro zájemce o historii, ať už jde o odborníka nebo poučeného laika, bude předložená kniha velkým přínosem. Autorka, ve své badatelské činnosti se zaměřuje na dějiny ženy v kontextu jejich každodennosti, vychází z dobových archiválií, především deníků a dopisů, ať už samotné Pavlíny nebo jejich blízkých. V propojení se známými historickými fakty vytváří postupný obraz typické kosmopolitní šlechtičny, žijící na přelomu 18. a 19. století, v období „ mezi časy“. I když práce je po výtce vědecká, s kvalitním poznámkovým aparátem, přesto se může čtenáři zdát, že kdyby z názvu vymazal jméno Pavlína a dosadil tam jinou šlechtičnu té doby, patrně by se obsah moc nezměnil. Tím nechci vytknout nedostatek předložených dat, spíše určitou modelovost v tehdejším životě jednotlivých společenských vrstev. Autorka ani nemohla jinak pracovat s daty, pokud nechtěla fabulovat a vymýšlet si příběhy či spíše domýšlet naznačené, a tak se vymanit z kategorie odborné práce. Historik pracuje s informacemi podloženými prameny a jeho vlastní vytváření zápletek není na místě. Tento závažný problém dokumentuje i fakt, že žena v dějinách, pokud se nejednalo o skutečně výraznou osobu, např. panovnici, anebo pokud nevybočovala z představy typické ženy té doby, nebývá ani současníky „brána na vědomí“ tak, aby se její skutky dostaly do rodových archiválií. Proto autorka nejvíce čerpá přece jenom z osobní pozůstalosti kněžny a účetních knih, jež mají také vypovídací hodnotu. Obraz vnitřního světa Pavlíny nám může unikat, snažíme se alespoň částečně přiblížit k jejímu autentickému bytí.
Kněžna Pavlína pocházela z frankofonního území, z Bruselu, jejím mateřským i prvním jazykem byla francouzština, dále mluvila anglicky a italsky, německy četla, ale měla problémy s hbitou konverzací na území Čech. Jazyková vybavenost patřila k atributům tehdejší šlechty, souvisela s jejím nadnárodním postavením. Kněžna ráda četla, vybírala si různé obory zahrnující všeobecné vzdělání, o přečteném pak přemýšlela a činila závěry. Dokázat to lze na četbě výchovných děl J.J. Rousseana. Kněžna zaujala postoj „nové matky“ a s přečtenými závěry se ztotožnila a převedla jeho rady, týkající se výchovy dětí, do praxe. Pavlína nejen dbala na pobyt na čerstvém vzduchu, nechala své děti očkovat, ale dokonce své další potomky sama kojila! Což ještě zdaleka nebylo obvyklé ani v měšťanských rodinách.
Za pozornost stojí i Pavlínina výtvarná díla, svědčící o jejím velkém talentu. Objekty leptů a maleb dokládají zájem kněžny o svá panství a ilustrují dobové prostředí.
Pavlína na sebe neupozornila patrně žádnými skandály, alespoň o nich nevíme, ani závratnými činy, byla obyčejnou ženou své doby, ale přesto vyjímečnou, minimálně o hlavu převyšující šlechtické dámy ve svém okolí.
Jednalo se o ženu chytrou a vzdělanou, krásnou, talentovanou malířku, výbornou hospodyni, mecenášku i manželku, osvícenou kosmopolitku, s velkým šarmem udávající modní tón ve společnosti, matku devíti dětí.
Její život byl bohužel násilně přerván v 36 letech, své ještě nenaplněné cíle a sny už neuskutečnila.
Do dějin se ale nejvíce zapsala svým hrdinstvím a mučednickou smrtí, svým ušlechtilým a statečným činem. Tak paradoxně přežila svou smrt a její život nebyl dlouho zapomenut.
Přestože víme pořád málo, prameny neexistují v takovém množství, některé nenávratně zmizely, kněžna dokládá tvrzení, že „ dějiny ženy jsou zrcadlem dějin celé společnosti“.
Autorka nabízí nejen životopis, ale zdařilou historickou monografii. Záměr vylíčit život aristokratky uprostřed konkrétní doby i společenské vrstvy byl nepochybně zvládnut. Život Pavlíny ilustruje známými i méně známými událostmi, ale i činy výrazných osobností té doby. Propojení intimního života šlechtičny s pohledem na tehdejší společnost přes torzovitost studijního materiálu se skoro podařilo. Čtivá kniha spojuje popularizační kvality s maximálním vytěžením dostupných pramenů. Zaujímá významné místo v odborné literatuře a zaplňuje další bílé místo v poznání dějinné role ženy.
Autor: Milena Lenderová
Kniha vyšla v nakladatelství Paseka v roce 2004
Zdroj fotografie: www.paseka
.