Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Holky na vodítku: Jmenuji se Ester
Úvodník: Ester má pomocí líčidel ze sebe vyrobit starší dívku, aby mohla dělat "volavku", kdy Roman jí vyhradí automat a ona u něj bude každý den sedět a vyhrávat, čímž naláká ostatní "štamgasty" k hraní. Ale pouze ten "její" automat je speciálně upraven tak, aby neustále vyhrával.
Článek: Autorka Ivona Březinová se zabývá především psaním literatury pro děti a mládež. Nicméně v případě série Holek na vodítku, tedy dívek, které určitým způsobem selhaly v životě a jejichž osudy se střetávají v bezděkovské léčebně, se jedná o knihu, kterou by neměli minout ani dospělí, zvláště ti, kteří se sami musí poprat se svou rolí rodiče.
Ester je první díl trilogie a nabízí nám příběh, jak se z normální inteligentní dospívající dívky stala gamblerka. V jejím osudu, jako v osudu dalších hrdinek trilogie, zahrála v tomto směru zásadní negativní úlohu pochopitelně vlastní rodina. Ester bydlí s rodiči ve dvoupokojovém bytě a má ještě další čtyři sourozence. Otec si o práci nedělá příliš starosti a tak je pro matku mnohdy složité zaplatit Ester školní obědy, neboť ona sama je neustále na mateřské dovolené a otec je příliš často nezaměstnaný, než aby mohl své rodině dopřát hmotné zabezpečení, přesto vztah matky a otce je harmonický, plný vzájemné lásky, kam už se ale někdy všech pět dětí nevejde. A proto Ester mnohdy supluje svým mladším sourozencům chůvu, mámu, někoho, kdo s nimi musí psát úkoly a starat se o ně. &Stve ji, že si nikdy nemůže nic jen pro sebe koupit a především, že nemá žádné soukromí. V malém bytě těžko hledá svůj koutek, kde by se sama mohla připravovat do školy, kde by se mohla před ostatními schovat.
Zlom přichází v podobě rodinného přítele Romana vlastnícího nedaleko Esterčina bydliště hernu. Nabídne jí zajímavou brigádu, Ester má pomocí líčidel ze sebe vyrobit starší dívku, aby mohla dělat "volavku", kdy Roman jí vyhradí automat a ona u něj bude každý den sedět a vyhrávat, čímž naláká ostatní "štamgasty" k hraní. Ale pouze ten "její" automat je speciálně upraven tak, aby neustále vyhrával. A Ester brigáda baví, baví ji vyhrávat a vydělávat si pro sebe peníze. V herně si připravuje domácí úlohy, herna se paradoxně mění na jakýsi její druhý domov, kde má od všeho zmatku svého skutečného domova pokoj.
Díky herně poznává svou první lásku, slepého staršího chlapce, který si hraním na automatech chodí přivydělávat. Ester ale čím dál víc pohlcuje hra. Od svého chlebodárce Romana a jeho herny odchází a tím se její život mění v kolotoč závislosti, kdy začne doma krást věci a prodávat je v zastavárně, až ji rodiče, neschopní vyrovnat se rozumně se vzniklou situací, vyhazují z domu. Úkryt nachází u svého slepého chlapce, kterého ale stejně okrádá jako rodiče, protože už dávno nedokáže svou hráčskou vášeň ovládnout. I on ji zoufalý vyhazuje.
A tím se Ester ocitá definitivně na ulici. Nechá se celkem bez problémů zlákat k vykrádání autorádií, až ji chytne policie a ona se dostává do "pasťáku" a nakonec do už zmíněné bezděkovské léčebny, mezi stejné zkrachovance jako ona, mezi mladé feťáky, alkoholiky, lidi jednoduše závislé všeho druhu. Zde si píše svůj terapeutický deník, vzpomínky na prožité události tam "venku", což je jedna dějová linie příběhu, druhá pak její smutná současnost jménem léčebna, kde všichni mladí lidé na křižovatce se bojí toho, až je jednou pustí ven a zároveň bojují s chutí ještě jednou naposledy podlehnout své závislosti. I když ví, že by to byla pro ně cesta do pekel, možná cesta poslední.
Autorka tak přinesla zajímavý pohled na jednu ze závislostí, zatím dosud spíše literárně nezpracovanou. O narkomanech se toho napsalo již poměrně dost, ale vnitřní prožívání gamblera a jeho myšlení zůstává pro většinu z nás skryto. Samozřejmě, jak vyplývá z této knížky, i on kvůli své "vášni" krade, i on lže svým blízkým, lidem, jež má rád.
I když je příběh strhující, pěkně čtivě napsaný, možná mu trochu uškodil poněkud "laciný" výběr hrdinčina domácího prostředí, kdy si po jeho přečtení mnozí asi povzdechnou, že u nich doma by se nic podobného stát nemohlo, protože oni se o své děti starají a nenechali by je nikdy do žádné herny chodit. Kdyby autorka nastolila pro Ester poněkud standardnější rodinné podmínky, ještě víc by umocnila závažnost jejího osudu, neboť by tím dokázala, že ke gamblerství může sklouznout kdokoliv, tedy i dítě s dobrým rodinným zázemím.
Foto. www.vsechnyknihy.cz
12.05.2003 - Martina Bittnerová