Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - Z ruky do ruky



Úvodník: Komorní prostředí Zkušebny ve Vinohradském divadle nabízí prostor pro výrazově umírněné, ale obsahem hluboké inscenace. Nyní dramaturgie sáhla po hře Výměna (1894) ne příliš známého francouzského dramatika a básníka Paula Claudela, žijícího v letech 1868 až 1955. V období 1909 až 1911 působil ve funkci diplomata v Praze. Ve svém díle se nechával inspirovat biblickou mystikou, antickou tragédií i středověkým mystériem.

Článek:
Na blíže nespecifikovaném americkém pobřeží se rozvíjí napínavé drama dvou společensky nesourodých manželských párů. Základní námět je skoro jednoduše přímočarý. O to bohatší a hlubší jsou básnické prostředky, jež promlouvají ústy postav. Metafory, symboly, úvahy i filosofická zamyšlení vytvářejí prostor pro mnohovrstevné chápání někdy těžko uchopitelné reality. Vedle podmanivého jazyka důležitou roli hraje psychologický ponor do duše postav. Indiánský míšenec Louis, ještě nevyzrálý, divoký, neodpovědný, ale přesto ne špatný člověk, předčasně zatažený do dospělého života a neschopný ho plně akceptovat. Jen on sám musí dospět a postupně se vyrovnat se svým svědomím.

Jeho drobná, křehká, dívčí manželka Marta naopak skrývá nečekanou mravní sílu a schopnost převzít odpovědnost i za nenarozené dítě. Láska u ní není dusivá, dává bez podmínek možnost výběru i odchodu, přestože si v koutku duše hluboce přeje pravý opak. Lidská osobnost je natolik složitá, že jakékoli zjednodušené náhledy neobstojí. I její do jisté míry apatické jednání tak vyzařuje vysokou mravní hodnotu. Pragmatický boháč Thomas Pollocek, alias Kosatka, jenž v knize života již hodně četl a rozhodně nepodceňuje moc peněz, jejich roli pro existenci člověka stydlivě nezlehčuje. Naopak jeho manželka, nevyrovnaná, nenaplněná herečka Licky Elbernonová životní hodnoty poněkud posunuje a nakonec ztracený život chytá za paty lahví alkoholu.
Neustálé střety a konfrontace mezi postavami vycházejí z jejich rozdílné povahy i touhy a ze společného pocitu bezvýchodnosti a jisté konečnosti.

Autenticky prostá Petra Hobzová, umírněná, přesto působí silně, hrdě, statečně, ale zároveň odevzdaně. Vnitřní bolest ji věříme a soucítíme s ní. Její pojetí hry nejlépe koresponduje s básnickým záměrem, i když ji ostatní herci někdy tvrdě „přehrávají“, její neokázalost diváky oslovuje.
Zralé herectví
Pavla Rímského se projevuje střídmostí. Daří se mu věrohodně obhájit i Kosatkův vztah k materiálnu, penězům, které pro něho představují jedinou jistotu v jinak nejistém světě.
Vnitřně roztříštěný
Daniel Bambas mnohdy přehrává svou byť divokou roli. Silácká gesta někdy přesahují aktuální rozervanost. Hlasově až příliš variabilní Zlata Adamovská předvádí cynickou, hysterickou, životem již odhozenou divadelní herečku Licky, jež se snaží získat mladého milence hlava nehlava, prostě za každou cenu, jako protiváhu k nastupujícímu stáří a ztrátě přitažlivosti. Jednání postavy dramaticky vyhrocuje až na hranici exaltické snesitelnosti. Možná by prospělo trochu decentnější sevření.

Vkusnou, plážově prosvětlenou žlutavou scénu
Ivo Žídka přebíjejí kostýmy některých postav. Zatímco výrazem střízlivá Marta hraje ve stejně utahaném oblečení , s ukřičenou Licky souzní i plesově pojaté róby, ovšem jejich mohutná křiklavost opět necitlivě přesahuje rámec vyrovnanosti hry.

Svým vznikem skoro stoletá hra má co říci i dnešnímu konzumnímu světu. Minulost rezonuje se současností velmi těsně, vztahové katastrofy se řeší pomocí bankovních kont, lidské hodnoty se začínají přepočítávat pouze na peníze, jen ty jsou schopny přinést pocit štěstí. Za ně lze koupit vše. A nebo je to jinak?

Překlad Michal Lázňovský, režie Jan Novák, dramaturgie Jolana Součková, scéna Ivo Žídek, kostýmy Tomáš Kypta, hudební spolupráce Pavel Malhocký.

Divadlo na Vinohradech, Praha. Premiéra 26.1.

Zdroj fotografie: http://www.dnv-praha.cz/





13.02.2006 - Jindřiška Kodíčková