Autorovi, odborníku na psychologii komunikace, vyšla v nakladatelství Portál již kniha Umění konverzace (2002) a kniha, se kterou zde nyní zájemce o problematiku mezilidské komunikace seznamujeme, je dalším vydatným zdrojem poznatků k tomuto základnímu tématu lidské existence, neboť jak řekl kdosi, člověk jako sociální bytost nemůže nekomunikovat. Protože se v mezilidských interakcích snažíme, aby probíhaly bezporuchově, je účelné vědět, tak říkajíc, jak na to – a to je právě umění diplomatického jednání. Od doby, kdysi velmi populárního spisu D. Carnegieho (Jak získávati přátele a působiti na lidi, 1. vyd. 1938), umění jednat s lidmi, tj. v podstatě umění diplomatického jednání, velmi pokročilo.
Již na začátku své poučné knihy uvádí její autor čtenáře do podstaty problematiky, když ukazuje, jak „schopnost vést lidi s laskavostí“ je účinnější, než používání „siláckých manýr“. Každá z následujících dvaceti kapitol této knihy pak přináší, provázena příklady, dvacet podstatných tezí-pouček pro jednání s lidmi, např.: prokažte více trpělivosti než váš protivník, urovnejte spory dříve, než se konflikt vyhrotí, pomozte všem zúčastněným zachovat si tvář, usilujte o tvůrčí dohodu, ne o kompromisy na půl cesty, přenecháte svému partnerovi autorství vaší dohody a další. Kniha poskytuje mnoho cenných, praktických rad, ale není to sociálně psychologická „kuchařka“, podává a ilustruje principy psychologického působení na druhé lidi, vzorce určitých sociálních technik, ale přináší také minimum teorie v každé z dvaceti kapitol této živě psané a velmi užitečné knihy.
Každý člověk, jak je známo, je tak trochu psychologem-samoukem, protože si vytváří různá psychologická pojetí svých partnerů, výklad jejich chování a charakterových rysů, na základě kategorizace „těch druhých“, tj. jejich zařazování do takových kategorií jako jsou např. důvěryhodný-nedůvěryhodný, vřelý-chladný a další, pak s daným partnerem interakce jedná. Nicméně platí také obecné zásady úspěšného jednání a ty tvoří podstatu toho druhu „diplomacie“, o níž pojednává tato kniha. Snad nejobecnější z těchto zásad je právě ta, kterou autor této knihy uvádí hned na začátku: „prosadit svou věc a zároveň zůstat oblíbeným“. Autor vyslovuje přesvědčení, že: „Ať se porozhlédneme ve kterékoliv oblasti lidského života – úspěšné diplomatické chování se řídí stále týmiž dvaceti zásadami“ a „Znalost a používání těchto zásad odlišuje úspěšné lidi od neúspěšných“. Je to jistě trochu složitější, ale to, co se z této knihy naučíme, nám v našich mezilidských interakcích jistě pomůže.
Autor článku: Milan Nakonečný
Zdroj fotografie a článku: www.portal.cz