Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Královské sňatky bez lásky



Úvodník: ...aneb všechny Karlovy ženy.
Už ve škole děti překvapí nezvyklý počet manželek Karla IV.. Ani dodatek, že nastoupily po jeho bok postupně, otevřenou pusu rychle nezavře.

Článek:

A přece ve středověku, kdy muže zabíjely války a bitvy, ženy kosily vyčerpávající porody a nekonečná těhotenství, sem tam se přidal mor či náhoda, mít více manželek (ale i naopak) nebylo nic nezvyklého. Překvapení by měl budit jen fakt, že Karel IV. se ke svým ženám choval s patřičnou úctou a zájmem, což vůbec nebyl tak běžný jev.

Královské sňatky v první řadě řešily předpoklady zachování a rozmnožení rodu, získání důležitých spojenců a území, tedy sloužily k vladařským záměrům. A když se drápkem zachytilo porozumění čí dokonce láska, byla to taková přidaná hodnota svazku.

Přední český historik František Kavka, zabývající se převážně lucemburským obdobím, zejména životem Karla IV., nyní sleduje v kontextu jeho vlády a sňatkové politiky příběhy manželek coby matek, královen i císařoven. Nejedná se o pouhé medailony vytržené ze širších dobových souvislostí, naopak česká i evropská historie zde hraje nezastupitelnou úlohu.
Velmi zajímavé informace, prolínající jako červená nit celou knihou, pocházejí z oblasti dějin hmotné kultury či každodennosti. Působí jako osvěžující kontrast k hutným faktografickým údajům (data, jména, události, jejich příčiny a následky), které mohou čtenáře laika trochu zahltit. Naopak poutavé vyprávění o tom, jak se sňatky v praxi uzavíraly, jak se slavily Vánoce či probíhala skvostná korunovace, podrobnosti o vybavení tehdejších obydlí- hradů, ale i domů, o ošacení a středověké módě, o překvapivě častém cestování a nepřekvapivě častém válčení, osloví i takového čtenáře, jenž si myslí, že historie ho nemůže bavit. Může překvapit, že i středověké ženy, kromě vyšívání a rození dětí, měly i „soudobé zájmy“, hovořily několika jazyky, dokázaly písemně komunikovat na poměrně vysoké úrovni, četly nebo zastaly nepřítomného vladaře. Tím proslula zejména poslední Karlova žena, Alžběta Pomořanská.

Nejméně informací bohužel stále je, a nejspíše se na tomto faktu už nic zásadního nezmění, o citovém a lidském životě manželského páru. Právě zvědavost čtenářů, podepřená skoro nulovými prameny, tuto oblast neustále staví do pozice nenaplněných zájmů. I když se profesor Kavka snažil ukázat Karlovy ženy, ale i dcery, případně snachy v co nejširším zorném úhlu, přece jen jejich soukromý život zůstane zahalen tajemstvím. Znovu se ukazuje, že žena sloužila jako pouhý mocenský nástroj. Většinou neznáme ani jejich vnější podobu, natož vnitřní život. Pokud hrály zásadnější roli v životě či vládě panovníka, prameny se o nich zmiňují, jinak ani tehdejší pozorovatel nic nezaznamenal. Je to dáno dobovým pohledem, jenž vytvořila církev, který ženu označil jako nehodné a bezcenné stvoření. Bohužel mnohdy názor přetrvává dodnes.

I když do soukromí panovnických párů tak úplně nenahlédneme, kniha poslouží k jasnější orientaci v uvedeném období. Zjistíme, jaký vliv měl papež, že bylo možné jednat o manželství dosud nenarozeného dítěte, dokonce mohlo dojít k rozvodu, že ani na rodinné příslušníky nebylo spolehnutí, jak je to s karlštejnskou legendou apod. Knihu doplňují reprodukce soch, obrazů i výjevy z kronik, nechybí ani rejstříky.

Karlovy manželky:
Blanka z Valois (1323-1348) nevěsta z dětství.
Anna Falcká ( 1349 – 1353) vysoká karta v politické hře
Anna Svídnická ( 1353 – 1362) první císařovna ne českém trůnu, matka Václava IV.
Alžběta Pomořanská ( 1362 – 1378, 1393) naděje v další pokračování rodu


Vědecko – populární knihu Čtyři ženy Karla IV. napsal František Kavka a vydalo nakladatelství PASEKA v roce 2002


Zdroj fotografií: www.paseka.cz a www.tachov.cz





24.04.2006 - Jindřiška Kodíčková