Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Letní toulání po hradech českých II.
Úvodník: Točník a Žebrák, dvojka hradů, která patří neodmyslitelně k sobě. Druhý díl námětů na výlety po hradech a zříceninách vás provede ruinami Žebráku i zdmi kdysi velkolepého Točníku.
Článek: Jako churavějící starší bratr se na úpatí Zámecké hory tyčí časem ohlodané zdi Žebráku. Jeho majestátnější sourozenec, Točník, se nalézá na vrcholu téhož kopce. Tvoří spolu jedno z nejzachovalejších českých souhradí. Mnohý návštěvník se ptá, jaký smysl má budovat na jedné hoře hned dva hrady? Je to snad strategický obranný tah – nepřítel nejdříve zničí předsunutý hrad, na kterém si vyláme možná zuby, a teprve poté se přesune k lépe opevněnému Točníku? Důvod je jednodušší. Roku 1395 zachvátil Žebrák požár, a to takového rozsahu, že bylo jednodušší zbudovat sídlo nové, prostornější a krásnější, ve stejně dobré lokalitě – takže o pár metrů výše.
Žebrák
Hrad byl založen Oldřichem Zajícem ve 13.století a byl přidružen k blízké vesnici, po které i zdědil své jméno. Nikterak významný hrad se zapsal do dějin až v dobách Karla IV. Jeho strategická pozice se stala žádanou a mnohý ze zámožných pánů si na Žebrák pomýšlel. Nalézá se totiž blízko středověké obchodní stezky, spojující Prahu a okolní svět. Hrad, který se doposud jevil skromným sídlem, musel projít mnoha přestavbami – častí vzácní hosté si žádají pohodlí. Hrad expanduje i do staveb v předhradí, nutno však podotknout, že z přístaveb Žebráku zůstalo alespoň mírně zachováno jen malé procento. Klasickým rysem hradu se stala hlavní věž a dodnes je zobrazována na všech obrázcích této stavby. Ale ani té nechybělo již mnoho k naprosté zkáze. Zachráněna byla na poslední chvíli, když před dvaceti lety proběhla rekonstrukce celé zříceniny. Ta se vztahovala hlavně na výše jmenovanou věž, ale neopomněla ani věže ostatní. Ta hlavní dnes návštěvníkům slouží jako rozhledna.
Točník
14. a 15.století se neslo ve znamení strategického opevňování, ale stejně tak nezapomenutého citu pro estetiku. Přesně v tomto duchu byl také Točník budován. Královský palác se vyznačoval (a vlastně dodnes vyznačuje) architektonickou kvalitou, stejně jako blízký palác Purkrabský. Hrad měl ve vlastnictví Václav IV. a po něm jeho bratr Zikmund. Ten se neváhal vzácné stavby rychle zbavit. Tak připadl Točník po krátkém čase a svatebních smlouvách i do rukou Kolowratů. Válečná zdatnost hradu se ukázala vyhovující, neboť Kolowratský rod zde přestál obléhání husitské armády. Dobyvatelský neúspěch si husitské vojsko vynahradilo alespoň na okolních vesnicích, hlavně pak v Žebráku.
Z dalších slavných majitelů stojí za zmínku Ludvík Jagellovský, Zdeněk Lev z Rožmitálu, Lobkowicové a Adam z Lichštejna. Hrad přechází pomalu do stadia zříceniny s příchodem 18.století. To již není obýván a některé střechy mají blízko ke zhroucení. Od roku 1923 je pak hrad majetkem Klubu českých turistů.
Fotografie: www.tocnik.com
02.09.2020 - Michaela Wilhelmová