Podobnosti mezi dětmi na jedné a zvířecími mláďátky na straně druhé začaly Vicky Ceelenovou fascinovat již roku 1992 a časem jen dotáhla umění hledání podobností mezi těmito dvěma světy do absolutní dokonalosti. Jenže o tom se takto těžko píše, to prostě musíte vidět. A protože dnes si už asi jen málokdo nepovšiml nezaměnitelných pohlednic Vicky Cellenové na toto téma, víte, o čem je řeč.
K hledání paralel mezi dětmi a mláďaty přivedla původně fotografku módy a módních trendů komerční kampaň na minerálku Evian. Zadání výrobce znělo jasně, chtěl tam mít nějaké dětičky. A tak Vicky poprvé v životě začala fotografovat děti a zjistila, jak to je pro ni fascinující a že to rozhodně neskončí jedním reklamním projektem.
Jak sama uvádí v rozhovoru na svých internetových stránkách http://www.vicky-ceelen.com /, nemá žádnou přesnou tvůrčí metodu ani postupy. „Ráda bych řekla, že o tom, co mi přeběhne přes cestu, rozhoduje sám Život,“ říká prostě. A tak jednou vznikne jako první fotografie dítěte, podruhé zajímavý záběr nějakého mláděte. Ani jedněm, ani druhým se nedá poručit. Je to otázka trpělivosti. „Musím říct, že nic za celý můj život ve mně nerozvinulo tuto schopnost víc, než tato práce,“ svěřuje se fotografka. Vzpomíná ale také na méně hezké okamžiky při fotografování, kdy se třeba neopatrně a příliš blízko přiblížila k jednomu opičímu mláděti. Jeho matka se rozzuřila tak, že bez rozpaků fotografku popadla za vlasy, až jí vytrhla pořádný chumel. „Od té doby si dávám velmi pozor na vzdálenost mezi mnou a zvířaty.“
Zřejmě se však jednalo o jedinou nehodu, ke které za ta léta fotografování došlo. A ani po těch letech nepovažuje Vicky Ceelenová svoji práci s dětmi a mláďaty ani za nudnou, ani za vyčerpávající. „Miluji děti a nikdy mě neunavují,“ vyznává se upřímně. „Kdyby tomu tak bylo, fotila bych něco jiného.“
My můžeme jen doufat, že Vicky Ceelenové „přeběhne přes cestu“ ještě spousta dalších nápadů na zajímavé fotografie. Anebo se, třeba, můžeme vydat tak trochu v jejích stopách. Co tedy radí slavná fotografka těm, kteří ještě nejsou slavní a teprve začínají? Jenom ten recept, který používá dnes a denně ona sama: pracovat, vytrvat a nikdy neztrácet naději. Což ostatně neplatí jen při fotografování.
Jak se jí to daří, můžete sami posoudit, když si její knížky třeba jen prolistujete. I když.... začnete listovat a už se neodtrhnete, kromě jiného i kvůli překrásným citátům o přátelství, které knihy doplňují. I proto se právě tyto publikace mohou stát krásným dárkem nejen třeba pro nastávající a čerstvé matky a všechny milovníky zvířat, ale pro každého, komu chcete vyjádřit svoji náklonnost, lásku a přátelství.
Zdroj fotografie: www.metafora.cz