Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - To není hlína k snědku, to je návod pro silné



Úvodník: Próza mladé autorky, píšící pod pseudonymem Jakuba Katalpa, je mimořádně otevřená. Její upřímné zpovědi během četby vždy překvapí, a to nejenom silou některých expresivních výrazů.

Článek:

Své dílo pojmenovala Katalpa podle jedné povídky. Proč, to je otázka. Lze se domnívat, že zrovna v onom vyprávění hlavní hrdinka nevydrží nápor stále se opakující jedné otázky svého muže („mele pořád dokola jako nějaká zaseknutá gramofonová deska: Už mě nemiluješ? Už mě nemiluješ?“), sesune se k zemi a začne jíst hlínu. Tím tak dává najevo své vnitřní rozpoložení, protože žije mezi několika příběhy a pomalu přestává snášet tíhu těchto osudů.

Hlavní hrdinka knihy „Je hlína k snědku?“ se jmenuje Nina. Nina se ocitá v několika situacích, které se prolínají v minulosti a současnosti. Hrdinka vzpomíná na svou babičku, která prožívala pestrý milostný život (téměř jako její vnučka). Vypráví o dědečkovi, jenž pracoval ve Výzkumném ústavu a žil s jednou paní, která nikdy nemohla být ženou a nemohlo tomu být ani naopak. V dalších epizodách vzpomíná hrdinka na svého profesora, který ji učil malovat a s nímž udržovala milostný poměr. Nina popisuje i své milostné zážitky, jak udržovala tělesný kontakt s Mišem, mladým studentem, který rovněž maloval a spolu je pojila oboustranná vášeň. A když se zdá, že se linie příběhů budou protínat jen mezi těmito lidmi, zasahuje do vyprávění další postava – Blanka. Po chvíli čtenáři dochází, že snad jedna z mála výstředností, kterou Nina neprožila, je intimní vztah se ženou.

"Návod pro silné", jak jsem zmínila v titulku, je název další kapitoly. Ta ovšem nemůže tolik vyložit obsah knihy jako "Je hlína k snědku?". V knize se totiž objevují vskutku hodnověrné popisy, jež se přihodí hlavní hrdince a jež snesou jen silnější povahy. Díky této autenticitě nemusí být také některé pasáže čtenáři zrovna příjemné (pominu-li, že některé upjaté povahy by nad touto knihou lomily ruce). Katalpa nemusí používat silné výrazy (i když občas se v knize vyskytly), aby čtenáře šokovala. Navíc tento efekt umocní tím, že se jednoduše odtáhne k jinému ději v další kapitole a vy musíte přemýšlet nad tím, co autorka chtěla říci. Její někdy až příliš strohé vyjadřování v kombinaci s velmi dobrým stylem psaní dává celému dílu to správné napětí.


Katalpa Jakuba, Je hlína k snědku?, 1. vydání, Paseka, Praha, 2006, 144s., ISBN 80-7185-816-1

Zdroj fotografie: nakladatelství Paseka




23.11.2006 - Aneta Šimonková