Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - Žít je tak odporno a umírat nudno!



Úvodník: Deprese, temnota, smrt. Cítíte se snad šťastni? To přejde… stačí zajít do Obecního domu na výstavu Dekadence.

Článek: Známá jména Jana Zrzavého, Františka Bílka, Josefa Čapka či Karla Hlaváčka se spojila s řadou dalších umělců v rámci depresivního celku, mapující vývoj české dekadence ve výtvarném umění let 1880 – 1914. Výsledkem jsou dvě místnosti opovrhující životem a sklánějící se v nekonečné depresi.
 
Výstava je rozčleněna do tématických celků, které věrně kopírují samu podstatu tohoto umění – prvním je Zachmuřený, zhýralý, morózní. Díla směřující k bezpohlavnímu vyjadřování se prezentují hlavně pomocí autoportrétů, černá a červená, místy bahenně hnědá, mají přednost před ostatními položkami barevného spektra.

Návštěvnicky vděčnou částí výstavy se jistě stal i Démon Láska, zachycující něžnější část pohlaví ve světle nepříliš lichotivém-jednak jako snovou svůdnici, jednak coby všehoschopnou sílu, démonku chrlící zkázu. Velká pozornost je věnována biblické Salome, která se stala předobrazem nevinné rozkošnosti a zároveň katovské ukrutnosti.

Satanické halucinace jsou třetím oddílem rouhačského umění. Tématika ženy a Satana, upírů i černokněžníků vydává štětci umělců zpověď o praktikovaném okultismu a touhách po čistém astrálním světě. Dnešnímu mladému člověku bude tato část výstavy zřejmě nejbližší, dekadentní umění se objevuje jen v drobných nuancích i dnes, převážně v rámci komiksů.

Očistec smrti nalézá již depresím a ošklivosti světa řešení – osvobozující smrt. Poslední etapu výstavy návštěvník tráví mezi černotou smrti a utrpením umírání. Smrt není stavěna nad hrůzy, jaké člověk prožívá při uvědomění si vlastní nicotnosti. Zdeptaný návštěvník je nyní, po poznání smrtící touhy, hrůzách pekla i shlédnutí smrti, propuštěn. Pro lepší náladu může vylézt na tzv. Věž dekadentů, kde se nachází odpočívadlo.

Výstava je to vskutku znamenitá, obrazy sestaveny v návaznosti a vše dává znát, že dvouletá příprava se organizátorům vyplatila. Jen nevím, zda se podařilo splnit cíl výstavy, a sic, „dokázat, že dekadence není jen zhoubným nádorem na krásném secesním těle“. Domnívám se totiž, že dekadence tímto nádorem skutečně je… a je na to řádně hrdá.

Výstava V barvách chorobných – česká dekadence probíhá v Obecním domě do 18.února.

Obrázek převzat z http://artmagazin.eu

06.02.2007 - Michaela Wilhelmová