Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Orgastický výkřik prokletého
Úvodník: Dvě pokoutně vydaná dílka té nejnestydatější sexuální touhy velkého, zde se na samou dřeň odhalujícího Paula Verlaina, prokletého básníka.
Článek:
Na sbírečku Ženy & Muži se nevyskytuje žádný odkaz v literárních encyklopediích, chybí i v úžeji zaměřených spisech. To proto, že nepatří mezi reklamy hodné verše a pobouřily by otrlé, jinak samozřejmě cudné čtenáře i dnes? Těžko se tomu, v záplavě porno časopisů umístěných v trafikách ve výši zvídavého dětského oka, věří. Nakladatelství Dybbuk z tohoto pokryteckého zastírání učinilo statečný krok ven a vydalo téměř pornografii. Pornografii psanou tou nejčistší lyrickou formou za pomocí brilantních rýmů a jazykové vytříbenosti.
Jaký duševní zlom na sklonku života, kdysi rošťácký bohém, prožil? Opuštění rodiny a zaměstnání, ignorace tehdejší morálky, bujaré toulky Evropou, homosexuální období s „ďábelským svůdcem“ Rimbaudem, vězení, pak drogy, alkohol, bolest, nemoc? To vše měl za sebou básnický zjev 19. století, jenž začínal vyumělkovanými, formálně dokonalými verši, tak typickými pro parnasismus. Takto se představuje ve sbírce Saturnské básně, vyjadřujících smutek i beznaděj.
Hádka s Rimbaudem zakončená výstřelem ho poslala do vězení. Toužebné vzpomínky na ženy nebo jen komerční záležitost zakončená hltem zabijáckého absintu se staly inspirací? Přesto ve verších nenajdeme toliko perverzní vršení nestydatostí, jež by mělo zůstat za dveřmi ložnic, jak by se nabízelo, ale Verlain zachovává důsledně a úzkostlivě, jako na počátku své tvorby, čistotu básnického výrazu. A právě na tomto paradoxu založená sbírka nemůže být pochopena jen jako snůška oplzlých nemravností, ale zalechtá nečekanou dokonalostí poetických prostředků.
Paul Verlaine, Ženy & Muži vydalo nakladatelství DYBBUK v roce 2006.
Zdroj fotografie: www.kosmas.cz
01.05.2007 - Jindřiška Kodíčková