Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Velká Fermatova věta
Úvodník: Ano, už samotný nadpis zní matematicky. Ale neděste se, ať už jste patřili mezi ty, kteří v matematice doslova plavali, nebo mezi ty, jež danou látku pochopili snad ještě dříve, než ji profesor vysvětlil, tohle vás zaujme všechny. Takto vás matematika ještě nebavila.
Článek: Pokud bychom měli tu možnost a otevřeli bychom si Diofantovu Aritmetiku vydanou v roce 1670 na příslušné straně, spatřili bychom vedle tištěného textu také jednu ručně psanou, leč tištěnou poznámku: "Cuius rei demonstrationem mirabilem sane detexi hanc marginis exiguitas non caperet." (Mám skutečně nádherný důkaz tohoto tvrzení, avšak tento okraj je příliš úzký na to, abych jej zde uvedl.)
A o jaký důkaz že to vlastně šlo? Jednalo se o zdánlivě snadnou rovnici xn +yn = zn pro všechna n >2 nemá řešení. Neměla sice nic společného s aplikovanou matematikou (nedala se využít v praxi), ale velice by posunula mezníky této vědy. Stala se tak noční můrou pro všechny matematiky po tři století! Nikdo vyjma Fermata ji nesvedl dokázat a sám Fermat to neměl zapotřebí, rád ostatní škádlil dopisy či poznámkami podobného druhu. A zanechal tak po sobě opravdu velkolepý odkaz. Často byl proklínán a zlí jazykové tvrdili, že ve skutečnosti žádný důkaz neměl. Strhly se kolem ní obrovské debaty a doslova sprinty, i když později šlo spíš o běhy na dlouhé traťě o to, kdo ji dřív vyřeší a komu připadne sláva. Avšak nikdo nebyl s to doběhnout až do cíle, až jednou...
Je nutné se zmínit o tom, že Fermat byl samoukem, žil v 17. století a kvůli tlaku ze strany rodiny, jež jej tlačila ke kariéře, se v roce 1631 stal toulonským parlamentským radou a také měl co do činění se službami u soudu. Jeho kariéra se nadále vyvíjela a přestože ho nazývali "knížetem amatérů", jeho talent se nedal přehlédnout a jeho věta odolávala náporu času velice statečně.
Posuňme se v době a ocitněme se v roce 1963 v knihovně na Milton Road v čase, kdy se děti vracejí domů ze školy. U police knih s logickými úlohami a matematickými hádankami stojí malý desetiletý chlapec Andrew Wiles a sahá po knize zvané The last problem (tedy Velká Fermatova věta). Tady začíná jeho matematické šílenství a rozvíjí se dětský sen, kterého v roce 1993, po 7 letech jejího studia v naprosté tajnosti,dosáhne. Velkou Fermatovu větu vyřeší, avšak za 2 měsíce po této senzaci (jež byla na přednášce ukončena větou: "myslím, že v této chvíli bych přednášku ukončil") nalezli recenzenti chybu a Wilesovi se hroutí svět, dá se však do usilovné práce a izoluje se od ostatních.
Autor knihy se snaží o zábavné podání, zpestřené mnoha příběhy z minulosti, takže se určitě nestane, že byste po několika přečtených stránkách knihu odložili. Kniha se rozhodně nestala jen honbou za důkazem věty a viditelná je také snaha autora zaujmout čtenáře téměř všech věkových kategorií, nezávisle na jejich vědomostech o případu.
Knihu Velká Fermatova věta od Simona Singha vydalo nakladatelství Dokořán v roce 2007
Zdroj fotografie : www.dokoran.cz
12.05.2007 - Lucie Hajduková