Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - 2. Ó, Velvary, ó Velvary, kde jsou mé tolary?



Úvodník: Po chvílích strávených na velkoryse pojatém náměstí se podíváme na místní hřbitov a poté se vydáme na průzkum okolí městečka.

Článek: S městem (klikni) je spjato mnoho významných osobností, ať už se tu narodili nebo s ním jenom spojili část žití.
Namátkou jmenujeme jen některé. Na sklonku života bydlel u své dcery Jany František Dvořák, otec známého skladatele. I on sem také často jezdil ke své sestře. Dnes otec i dcera odpočívají na místním hřbitově.
Narodil se tu Václav Klement, původně se živil jako knihkupec, ale záliba v technických záležitostech ho přivedla až k přátelství s Laurinem, aby později společně založili továrnu na výrobu motocyklů v Mladé Boleslavi.
Bratranci Koželuhové měli velké muzické nadání a oba se na přelomu 18. a 19. století zapsali do hudebních dějin. Starší Jan Evangelista se stal ředitelem chrámového kůru u sv. Víta v Praze a Leopold pronikl jako dvorní skladatel a kapelník až do Vídně.
Výtvarný teoretik V. Nebeský psal kritiky a estetické eseje.
Do okruhu spisovatelek okolo Karolíny Světlé patřila i místní rodačka básnířka B. Muehlsteinová.
Nějakou dobu tu pobýval kaplan Fr.Vacek, autor knihy Paměti královského města Velvar.

Po prohlídce Velvar můžeme dojít po silnici směrem na Černuc k Vranskému potoku. Místu se také říká Pod šibenicí, kdysi tu nacházeli smrt místní provinilci. Dnes sem přijdeme za mnohem krásnější podívanou, na ploše tří hektarů se tu totiž rozkládá přírodní rezervace se slanomilnou květenou. Proti proudu potůčku dospějeme až do Černuce, starobylé zemědělské vesnice, připomínané už v roce 1102. Když dojdeme k hostinci, pivo si vypijeme v bývalém panském ovčínu. Při zběžné prohlídce určitě nevynecháme novobarokní kapli a sochu P.Marie. Nad vesnicí bdí sv. Jan Nepomucký.

Opačným směrem po zelené značce po proudu Bakovského potoka zleva mineme velký rybník a dojdeme do Chržína, známého od konce 13. století. Vesnička zdaleka viditelná na strmém návrší vypadá jako Betlém. Překvapí nás zachovalou historickou zástavbou, jíž dominuje kostelík sv. Klimenta, dnes regotizovaný. Funkci kaplana tu zastával autor nejčtenější, i když ne vždy fakty podložené, České kroniky, Václav Hájek z Libočan. Možná ji psal právě ve stínu stařičké lípy rostoucí na návsi.Tu a tam totiž poopravil i některé pasáže z okolní minulosti.
Na hřbitově odpočívá malíř Fr. Slabý a předák selského lidu Podřipska V. Janda. Dále tu stojí klasicistní náhrobek vlasteneckého astronoma a matematika A. Strnada, který zemřel 1799 na nedalekém zámku Sazená.

Tam se podíváme, půjdeme –li dále kolem kopce po zelené. Dvoukřídlý patrový zámek z počátku 17. století už málem podlehl zubu času, ale po válce byl obnoven zásluhou místních spolu s vedle stojícím špýcharem. Za pohled určitě stojí barokní mlýn s mansardovou střechou a znakem. Bývalou barokní myslivnu zdobí rokokové a novodobé doplňky. Kamenný most přes potok doplňují sochy z 18. století.

Opouštíme krásnou krajinu plnou rozkvétajících a vonících rostlin. Ale už víme, že se brzy vrátíme, protože kouzelný bludný kořen nám naznačil, že okolí nabízí další možnosti.

Na fotografii morový sloup.








20.06.2007 - Jindřiška Kodíčková