Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - Čarodějka z Portobella



Úvodník: Poněkud stojaté vody české literatury jako živý proud osvěžuje tvorba latinskoamerických autorů. Jedním z nejpopulárnějších u nás se stává brazilský spisovatel, textař a novinář Paulo Coelho (*1947 v Rio de Janeiro)

Článek:
Pozornost na sebe upoutal prvním autobiografickým dílem Mágův deník. Již druhá knížka, Alchymista (pohádkový příběh putování španělského pastýře za pokladem), ho zařadila mezi světové autory. Další romány (Brida, Valkýry, U řeky Piedra jsem usedla a plakala, Pátá hora, Veronika se rozhodla zemřít, Ďábel a slečna Chantal aj.) jen potvrzují jeho schopnost pozorně se dívat na svět a životní banality transformovat do velkých, čtivých příběhů. Jeho poslední kniha, přeložená do češtiny, je román Čarodějka z Portobella.

Opuštěného kojence z rumunských hor adoptuje bohatá rodina z Libanonu. S novou dcerou Athénou se v době války přestěhuje z Bejrútu do Londýna. Dívka v sobě nezapře cikánské geny, jež se projevují ve zvláštní skoro mystické vizionářské svobodě a nezávislosti. Z pohledu standardní společnosti (co to je?) se jeví nezodpovědně, sobecky, přesto je naopak velice zodpovědná, cílevědomá, pozorná a empatická. Aby zaplašila existencionální neukotvenost, jež ji trápí, vydává se hledat biologickou matku. Cesta jí přinese nejen setkání s matkou, ale i osudem...

Paulo Coelho podává obraz Athény, již někteří považují za čarodějnici schopnou manipulovat s lidmi, zvláštním vrstevnatým způsobem. Nevypráví klasicky napínavý běh jejího života, ale nechává lidi, kteří ji znali, aby vzpomínali. Postupně, jako vykládaný pasiáns, jedna karta za druhou hluboce obnažuje nejen ji, ale i vypravěče samé. Dá se předpokládat, že průsečíky těchto poznání se protínají s minulostí, aby objektivně a z mnoha zorných úhlů objasnily to, co neznalému může připomínat spíše podvod či zázrak. Autor svižně, i za pomocí filosofických, psychologických, vysoce archetypálních momentů, rýsuje obtížnou cestu jednotlivce, jenž se vymyká zažitým normám. Staví ho do barvitého kontrastu s ustrnulou společností, nikoli v zásadě zlou, jen pasivní, jež je za určitých podmínek schopna se rozhýbat a opustit pohodlné vyjeté koleje. Záleží jen, do jaké míry se sám dav udrží na uzdě. To, že prvotní dobrý záměr se může i zvrtnout, dějiny znají velice dobře. Autor tento „syndrom“ udržuje pouze v hranicích města, ale i tak model věrně kopíruje živé společenské jevy. Přidanou hodnotou poutavého vyprávění se stávají i přívětivé exkurzy do exotických prostředí rumunských hor či pouštních oblastí plně zahalené nepřekonanou lidovou moudrostí, polozapomenutými zvyky a instinktivními, až věšteckými vizemi tam žijících moudrých (z evropského pohledu primitivních) lidí.

Paulo Coelho, Čarodějka z Portobella, vydalo nakladatelství ARGO v roce 2007
Zdroj fotografie.paseka.cz

09.07.2007 - Jindřiška Kodíčková