Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - Dvě mouchy jednou ranou



Úvodník: Možná ne mouchy, ale dva nádherní motýli se v posledních dnech dostali na knižní pulty. Dvojka na jejich křtu fungovala jako symbolická sudička.

Článek: Obě knihy má na svědomí Jiří Žák, herec Vinohradského divadla, který velice dobře vládne francouzštinou a francouzskou kulturu miluje. Ne náhodou se objekty jeho zájmu zrodily v zemi galského kohouta. V prvním případě se představuje jako překladatel. V knize Ukradené dopisy (Gérard Depardieu) českému čtenáři umožňuje nahlédnout do citlivého nitra herce, jenž se zapisuje do podvědomí rolemi něžných křupanů. I ve svých dopisech, jež adresoval konkrétním osobám, sděluje své názory a pocity bez příkras a syrově, jen občas je balí do pozlátka, aby je zase dost peprně usadil na pevnou zem. Tvrdý muž se vyznává z obdivu (na naše poměry až nekritickému) k prezidentovi, podivuje se nad neustálým těhotenstvím své matky Liletky, snová pavučinku spojení ke svému věčně unikajícímu otci Dédemu. F. Périérovi děkuje za to, že ho naučil hrát tak, jakoby šlo o poslední představení, s takovým nasazením. Kromě lidí z masa a kostí jsou literární zpovědi adresovány i práci, penězům či nemocem. Ve všech se ukazují jednotlivé částečky velikého herce, aby dohromady daly vzniknout člověku, kterého si díky filmu představujeme přece jen trochu odlišně.

V druhé knize Jiří Žák už vystupuje jako ostřílený autor. Vzal si na mušku herce, kterého i český divák (díky vynikajícímu dabingu Fr. Filipovského) považuje za svého. Zmatený hlupák komisař Juve či potřeštěný četník Ludovic Cruchot se asi nikdy neomrzí. Přesto, že v životě bychom s takovými lidmi asi spolupracovat nechtěli, v podání L. Funese se jedná o veskrze sympatické a milé osůbky. Jiří Žák se pokouší o biografii velkého herce, ale přistupuje k ní svižným a poutavým způsobem. Často ho ukazuje skrz vzpomínky přátel, kolegů, novinových zpráv a vytváří tak barvitou koláž, ze které si může každý utrhnout právě tu část, která ho zajímá. Filmový nervní bručoun naoko brblá, někdy je skoupý na slovo i ve skutečném životě, ten je však vyplněn láskou a skutečně obětavou prací, kterou nedokázal odfláknout. Velice rychle vyrostl ve svébytného, výrazného a svérázného komika. Jeho osudy jsou v knize Louis de Funes-lidé jsou komedianti, my jsme herci, velice vtipně, čtivě zkomponovány do jednotlivých, jak jinak, filmových klapek.

Obě knihy vycházejí v nakladatelství XYZ.
Zdroj fotografií:www.xyz-knihy.cz




15.07.2007 - Jindřiška Kodíčková