Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - Hokuspokus



Úvodník: Chcete se pobavit veselými příhodami, ocenit dobrý humor i nadsázku, kroutit hlavou nad nástrahami života? Kurt Vonnegut Jr. pak připravil svoji knihu Hokuspokus právě pro Vás. A nebojte se, nudit se rozhodně nebudete...

Článek: Marně se toulám bludištěm slov, abych našla to pravé vyjádření pocitu, jenž se v člověku zabydlí po takovémto Hokuspokusu… Jak je zmíněno již v úvodu knihy, autor ji psal na téměř cokoliv, co měl po ruce, tudíž je jakoby poslepovaná z různě krátkých úryvků, více méně na sebe navazujících – ale ne že by autor snad něco ponechal náhodě, ba právě naopak, měl prý ony útržky balícího papíru či vizitek řádně očíslované. Čtenář může vidět nástin těchto útržků i v samotné knize, jednotlivá textová pole rozdělují linky a celá kniha se tak stává přehlednější a snáze čitelnější.

Příběh, který před námi jako pavučinu tká hlavní hrdina, Eugene Debs Hartke, se před námi postupně rozvíjí, zamotává a vymotává v průběhu celé knihy, situace se vyhrocují a lidé odcházejí a přicházejí… Tomu všemu ale autor nejenže udává nejasné a dech beroucí tempo, vše popisuje s povzneseným vtipem a sarkasmem, přičemž lze říci, že si dělá legraci ze všeho, co mu přijde pod nos, ať už jde o Boha, armádu, rodinu či moderní dobu.

Děj knihy se odehrává v roce 2001, ale k přítomnosti samotné se autor dostává jen zřídka, více místa tu věnuje vzpomínkám a vysvětlování, jak se ta či ona věc přesně udála.

Eugene Debs Hartke před zraky čtenáře načrtává nit svého života. Vypráví o svých zkušenostech z války ve Vietnamu, kdy byl důstojníkem armády Spojených států. Neujde nám ani příběh, jak se k tomuto nešťastnému povolání dostal, vždyť si přál studovat anglický jazyk, dějiny a politologii na Michiganské univerzitě, a tím se připravit na slibnou kariéru novináře. Do života mu však velkou měrou zasáhl jeho otec, a tak Eugene vystudoval West Point, tedy Vojenskou akademii Spojených států. Jedna tragédie pak jako by následovala druhou, na jeho rodiče se zřítí střecha a zahynou, po odchodu z armády Eugene v roce 1975 na cestě domů zplodí na Filipínách syna, o kterém se dozví až za třiadvacet let, v Americe se ožení s Margaret, zplodí s ní dvě děti a když jeho žena zešílí, stejně jako její matka, pochopí, že jeho děti čeká zřejmě stejný osud… Tento dědičný sklon k šílenství mu jeho žena po jistou dobu úspěšně tajila, po čase tedy Eugenovi zůstanou na krku dvě šílené ženy, totiž jeho vlastní manželka a jeho tchyně. To jsou však jen malilinké kousky z podivného života hlavního hrdiny, to nejlepší možná ještě přijde. Prozrazovat však nehodlám... Snad jen to, že v samotném roce 2001, kdy Eugene píše tuto knihu svých vzpomínek, čeká na proces, na krku s obviněním, že stál v čele vězeňské vzpoury.

V knize samotné najdeme kromě kvalitního humoru a několika dobře míněných rad také jisté zvláštnosti. Autor na příklad jako by trpěl chorobným strachem z čísel rozepsaných ve slova, proto veškerá čísla vyjadřuje číslovkou, ať už to v textu vypadá jakkoliv nemožně. Během knihy také neustále mluví o dvou seznamech, které dává dohromady – jeden, méně veselý, má být seznamem všech lidí, které zabil ve Vietnamu – a druhý seznam představuje seznam všech žen, se kterými měl kdy poměr. Na konci knihy ukazuje, že nehodlá nic dát čtenářovi zadarmo a tak vám nezbývá, tedy pokud ona čísla opravdu chcete znát, se k výsledku pomocí nejrůznějších matematických úkonů sami dobrat. Věřím, že i proto se s touto knihou opravdu nudit nebudete. A na nejrůznější vtipné příhody a okamžiky budete jistě vzpomínat dlouho...

Vydalo nakladatelství Argo v roce 2007, překlad Richard Podaný
Zdroj fotografie: www.argo.cz

11.09.2007 - Kateřina Valášková