Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Cvičte! Ale především mozek…



Úvodník: Jak? Inu, třeba – podobně jako tělo - gymnastikou. Stále nevíte? Lehká pomoc. Filozofická gymnastika v podobě pětadvaceti myšlenkových dobrodružství na vás již čeká.

Článek:
Nemusíte hned přemýšlet nad existenciálními otázkami, jako: „Mám věřit v Boha?“ nebo „Co mě čeká po smrti? Pokud vůbec něco…?“ Zkuste si zprvu popřemýšlet například nad dobře propracovanými filmy. Alespoň první dva díly Terminátora viděl skoro každý. Proto se můžeme ptát: „Vrátil-li se stroj, aby ochránil mladého chlapce, svou misi splnil a ještě zničil sám sebe, jak je tedy možné, že byl z budoucnosti poslán?“. Toliko jedna z krátkých úvah, na kterou narazíte i v publikaci zvané přiléhavě Filozofická gymnastika, poskládané Stephenem Lawem.

Oněch zmíněných 25 cvičení pro váš mozek autor rozškatulkoval do tří kategorií: Rozcvička – pro každého zdravě uvažujícího člověka příjemné počtení formou úvodu do příběhu a následného otištěného fiktivního rozhovoru – a to jak s neznámými lidmi, tak třeba i se samotným pánem všeho tvorstva. Jednoduchou konverzací se necháme zavést až k otázkám morálky a pravidel, jejich pomíjivosti a také neabsolutnosti veškerých názorů. Za příklad nám poslouží otázka homosexuality u věřících lidí, stejně jako velmi rozšířená teorie reality podobná Matrixu.

Kdo nezaznamenal sebemenší problém při rozcvičkových kapitolách, nechť ráčí postoupiti na úroveň střední. Možnou existenci více názorů, které se vzájemně popírají a přesto mají pravdu, dokazatelnost i nedokazatelnost sobě na rovni a opět další „božské“ příklady (a to nejen v otázkách Boží existence, ale i v rámci dalších fiktivních rozhovorů) – to vše ve střední úrovni najdeme. Většina z nás se zde začne občas usmívat a podivovat, že ač nejde o teze nikterak složité a už vůbec ne nové, ještě většinu z nás nic takového nenapadlo.

Zátěž nejvyšší, zvaná náročnější cvičení, snad nikoho neodradí. Při studiu vysoké školy se člověk zapotí rozhodně více, aby rozšifroval poselství skrytá i viditelná. Přemýšlení a pořádný trénink mozku však v těchto kapitolách rozhodně procvičíte – zde nastává ona pravá filozofická gymnastika. Na rozdíl od té školní také zábavná. Jako vždy, příklady jsou podané buď formou rozhovoru, nebo děleného příběhu. Nechybí k nim úvod a krátká anotace, ve které se mimo jiného dozvíte, jaké myšlenkové proudy aktéři zápletky využili ke své argumentaci.

Filosofickou gymnastiku považuji za příjemně laděnou publikaci, která nemusí končit pouze v rukou intelektuálů. Ba naopak, lépe si jí užije člověk ve filozofii a logice zběhlý jen základně, avšak zdravě uvažující. Takový, který ví, že mozek se musí cvičit, aby nezakrněl. Výhodou zůstává určitá nekonformita, s jakou autor pojednal veškeré kapitoly. Právě díky ní se nebude čtenář nudit a asociovat si případné nudné školní zážitky. Vpravdě, možná bych doporučila tuto publikaci i pro středoškolská studia. Nicméně, tím se bohužel stala také oním „nudným školním zážitkem“. A to by byla rozhodně škoda.

Stephen Law, Filozofická gymnastika
Vydalo nakladatelství Dokořán a nakladatelství Argo v edici Atelier
Zdroj foto obálky:
www.dokoran.cz

23.10.2007 - Michaela Wilhelmová