Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - Zrůda ze zlého snu?



Úvodník: Kde začíná a končí hranice, kdy se z vášnivého vědce stane běsnící vrah bez výčitek? Kdo smí trestat viníky? Co přináší vyděděnost a ústrky?

Článek:
Skoro filosofické otázky řeší ve svém příběhu ambiciózní norský prozaik, dramatik a filmový scénárista Nikolaj Frobenius (1965). V roce 1990 vystoupil s osobním literárním programem, jímž chce obrátit pozornost k tématům neobvyklým, nekompromisním, kontroverzním a tabuizovaným: „ Kam se poděl extrém?“ táže se. „Kniha musí člověkem zamávat. Musí jej vtáhnout a otřást jím, musí jej povznést a praštit jím o zem.“ V tomto duchu se snažil napsat román Stydlivý pornografista (1999) o fotografovi a dvou dětech, které ho spatří při práci, a Latourův katalog       (1996).

Děj se odehrává na různých místech Francie v neklidném 18. století. Ošklivá lichvářka Bou Bou přivede na svět nemanželské dítě, šeredné po ní, které zároveň trpí zvláštní anomálií-necítí bolest. Ohavný, parchant, ještě potomek lichvářky, to je dostatečně temná aura, aby se stal vyděděncem společnosti jiných vyděděnců. Bloumá lesy, týrá zvířata, protože si neuvědomuje, jak moc je to bolí. Když se seznámí s vycpavačem zvířat, začne se zajímat o anatomii. Studuje pečlivě soudobé lékařské práce, pitvá, materiál hledá v seznamu dlužníků, zanechaném matkou, které považuje za původce její smrti (a tak se jim zároveň i mstí).

Chce objevit mozkové centrum bolesti, proto neváhá vraždit. Vede si pečlivý poznámkový aparát, katalogizuje své poznatky. Později pozná pověstného markýze de Sade, stane se jeho věrným služebníkem. Zvláštní racionalita, stojící na samém počátku pátrání, se zvrhává a zároveň praktiky nového pána poznamenávají myšlení teď již dost podivného jedince.

Příběh se ne náhodou odehrává v době, kdy se zásadním způsobem mění filosofie i myšlení v neprospěch víry, kdy materialistické zkoumání nachází ohlas ve velké Encyklopedii, kdy rozum může vítězit nad předsudky i pověrčivostí. Poněkud vykonstruovaný příběh, hrající si se zápalnými efekty, jako je bezuzdný sex, podivné praktiky, vraždy v kontextu s historickou autentičností, přináší napětí, nikoli však takové, aby člověk přestal dýchat či to s ním dokonce švihlo o zem (jak ve svém programu vytýčil autor).

Krátké, úderné věty zvyšují dramatičnost, literární střídání úlohy vypravěče s osobními názory Latoura zase působí do hloubky, obnažuje myšlenky a jeho objektivní zrůdnost tak velice umenšuje. Dvojí opakující se podobenství (skříňky s penězi a požáry obydlí) zajímavě propojuje životy matky a syna.

Čtenář se sám rozhodne, zda příběh zhltne jako detektivní thriller, nebo se bude hlouběji zabývat výše uvedenými psychologickými a společenskými aspekty.

Frobenius N., Latourův katalog aneb Komorník markýze de Sade
Vydalo nakladatelství ARGO v roce 2008
Titulní stránka: kosmas.cz

21.03.2008 - Jindřiška Kodíčková