Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - Váchal. Výjimečný duch kolísající mezi Bohem a Ďáblem



Úvodník: Mnozí ho považovali za blázna, vizionáře, satanistu, většina mu nerozuměla, jen pár lidí mu dokázalo naslouchat. Rozhodně byl výstřední, svérázný, svůj - snad daň či předpoklad jeho nesmírné umělecké všestrannosti a nekonvenčnosti výtvarné tvorby

Článek:

Portmoneum: dům mystéria a víry, běsů a hrůzy
O Váchalův (23. září 1884 Milavče u Domažlic – 10. května 1969 Studeňany u Jičína) druhý návrat do života se postaralo mimo jiné nakladatelství PASEKA(nazvané podle jedné z Váchalových postav).

Jeho majitel, Ladislav Horáček, se rozhodl zachránit podmáčený dům, tzv. Portmoneum, který v dvacátých letech minulého století Josef Váchal vyzdobil. Na žádost důchodenského úředníka, amatérského tiskaře a milovníka umění Josefa Portmona začal vytvářet démonické nástěnné malby a řezby plné divokých fantazií. Ze stěn, stropů i nábytku se šklebí skřeti, čerti, příšery a strašidla na pozadí zvláštních tajuplných krajin.

Na první pohled se zdají náhodné a nesourodé, ale při znalosti celého Váchalova díla, jeho životních postojů, originální, přesto velice lidské filosofie a názorů na umění najednou najdeme šifrovací klíč ke skrytému významu a tvrdý oříšek rozlousknete. Když posléze Portmona Váchal vtělil do svého Krvavého románu jako harpagonského hraběte Portmona a jemu se naopak peněz nedostávalo, jejich vztahy se zkalily. Pro veřejnost byl dům otevřen 26. června 1993 a najdete v něm umělcovo muzeum.

Váchalovy knihy: vzrušený obraz nespoutané představivosti
Dalším počinem nakladatelství je vydávání Váchalových děl.
Je to o to více záslužné, protože Váchal většinu svých knih sám psal, graficky zdobil, ať ilustracemi či dřevoryty, vyráběl matrice, tiskl a následně vázal. Výtisky se pak daly počítat na prstech, o to větším uměleckým artefaktem se stávaly. Bohužel tehdejší současnost to tak nebrala, díla zůstávala nedoceněná a Váchal je nedokázal prodat. Hněval se pak na publikum, že mu nechce rozumět. Asi si už uvědomoval, že patrně tvoří pro jinou dobu a jiné lidi: „Na sobě to jasně vidím, že jsme z těch posledních dlouhého rodu blouznících, mysticismem nasáklých duší.“

Šumava umírající a romantická
Na přelomu dvacátých a třicátých let procházel křížem krážem Šumavou a sbíral emoční i faktický materiál. Opět svépomocí vznikl skutečně unikátní foliant Šumava umírající a romantická o rozměrech 65x49 cm, svázaný do celokožené vazby. Že to není žádný drobeček, svědčí i dvacetikilová váha. Na 276 stranách napsaných vlastním písmem, obohacených celostránkovými i menšími dřevoryty, najdeme tu nejčistší oslavu šumavské krásy, úžasný popis lokalit. Už tehdy varoval před ničivou a bezohlednou silou člověka, již považoval za nebezpečnější než kůrovcovou kalamitu. Naříkal, že zbahnělá doba přírodě nepomáhá. Prý jedinou knihu ( z celkových jedenácti výtisků) koupil a hlavně zaplatil strýc pana knížete Schwarzenberga.


Tři písně Antonína Koniáše
V nakladatelství Paseka vyšla faksimile Váchalova souboru Tři písně Antonína Koniáše
, v němž parafrázoval neznámé texty známého jezuity. Pořídil je technikou perokresby a akvarelu pouze v jediném exempláři.

„Voňavá“ Mystika čichu
Další vzácná ručně kolorovaná kniha z roku 1920 v nákladu pouhých deseti výtisků. Lyricky romantická a klidná kniha podává svědectví o harmonii a jednotě díla a zároveň vzývá lásku – právě v této době začíná milostný vztah Josefa Váchala a malířky a grafičky Anny Mackové.

Vykládací karty
Čertovské obrázky, dar od ďábla přetavil do Vykládacích karet. I v nich se zobrazuje jeho individualita, která dokázala čerpat z expresivity středověku a přitom se tvářit neskonale tragikomicky. S jeho kartami se určitě stanete vyhledávanými věštci, protože v nich je navíc skryta síla kosmu a mystérium věků.


Jmenované knihy vydalo nakladatelství PASEKA v roce 2008

zdroj obrázků www.paseka.cz





30.09.2008 - Jindřiška Kodíčková