Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Pestrá mozaika (ne)známého středověku
Úvodník: Encyklopedie obsahuje hutně zpracovaná hesla, která více či méně vyčerpávajícím způsobem osvětlují daný obor. Encyklopedie středověku kráčí cestou poněkud jinou. Pouze abecedně řazené studie naznačují vzdálené příbuzenství s pojmem encyklopedie.
Článek: Na necelé tisícovce stran editoři Jacques Le Goff a Jean-Claude Schmitt shromáždili na osmdesát dva eseje, které výstižně profilují každodennost středověké doby. Některé vyšly již dříve jako samostatné příspěvky, jiné jsou psány cíleně „na objednávku“. Možná toto (a značný rozsah i množství spolupracovníků s osobitým přístupem k problematice) způsobuje z odborného hlediska určitou nerovnováhu, či roztříštěnost, nicméně na celkovém přínosu nic zásadního nemění.
Poučenému laikovi se dostane gejzír nových informací originálně zpracovaných a obrátí jeho pozornost z tradičně psaných monografií k typickému produktu školy Annales. Začte se do již běžně komunikovaných témat jako Bůh, církev a papežství, stát, rytířství, panství, město, král, feudalismus, šlechta, válka, univerzita či Židé nebo „nových“ antropologických pojmů, jako čas, hereze, jedinec, dvorská láska, lidé na okraji, paměť, rozum, násilí, symbol, tajemno, sexualita, smrt a mrtví, tělo a duše…. Na konci každého hesla je připojen obsáhlý přehled významné literatury. K výborné orientaci slouží nejen již zmíněné abecední řazení, ale i jmenný rejstřík
zařazený na konci.
Čeští odborníci mohou Encyklopedii tradičně vytýkat výběr spolupracovníků převážně z řad francouzských a italských medievalistů. Zástupce ze střední a východní Evropy reprezentují pouze např. Rus Aaron J. Gurevič, Hanna Zaremska z Polska a Němec Otto Gerhard Oexle, všichni stoupenci školy Annales. I v odkazech na použitou literaturu se vyskytují z větší míry práce frankofonní provenience.
Co je škola Annales?
&Skola Annales je vlivná francouzská historiografická škola. Její jméno je odvozeno od časopisu Annales d´histoire économique et sociale (později v názvu dvakrát upraven), jenž vychází od roku 1929. Zprvu radikální, spíše okrajová větev francouzského dějepisectví (Marc Bloch a Lucien Febvre)se po roce 1945 stala určujícím stimulem na francouzských univerzitách (Fernand Braudel). Během následujících dvaceti let se škole dostalo mezinárodního uznání. K největšímu přínosu patří odklon od „vyprávěcí“ historie, jež se zabývala pouze politickými a diplomatickými dějinami a pronikání do zatím neotevřených oblastí: dějiny smrti, pachu, dětství, snů, času, čarodějnictví, klimatu….a mnoha dalších, dnes pružně zastřešených pojmem dějiny každodennosti. Tento izolovanější, byť průkopnický postup zaměřený na analýzu historické skutečnosti, se dočkal kritiky. Proto se skupina annalistů, vedená Jacquem Le Goffem, odhodlala k revizi svého přístupu a přistoupila ke kombinaci obou postupů. Reflektují tak lépe historickou skutečnost v širších souvislostech a vztazích a otevírají cestu k dalším možným způsobům jejího výkladu.
Co je středověk?
Označení dějinné epochy, která obvykle počíná pádem Západořímské říše v roce 476 a končí objevením Ameriky Kryštofem Kolumbem roku 1492. Určující politický, ekonomický a kulturní vývoj probíhá v kontinentální Evropě na pozadí rozvoje křesťanství. Dochází i nadále ke kontaktu s východními civilizacemi, rozvíjí se románská, následně i gotická kultura. Rozpadá se rodové zřízení, postupně mizí otrokářství a vznikají feudální státy. Společnost je učením o trojím lidu rozdělena mezi duchovenstvo, šlechtu a rolnictvo. V dalším období vznikají nová města a i měšťané se zapojují do politického dění. Průběžně probíhají mocenské konflikty mezi panovníkem (centralistické řízení) a šlechtou (autonomie, podíl na moci).
Jacques Le Goff, Jean-Claude Schmitt (edd.), Encyklopedie středověku
Vydalo nakladatelství VY&SEHRAD v roce 2008
zdroj fotografií: www.ivysehrad.cz
05.10.2008 - Jindřiška Kodíčková