Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Babú
Úvodník: Že nevíte, co to znamená? Skutečný význam toho slova zná asi jen malý Jiříček z knihy a možná její autor Vilém Hubka. Známý je jako Vilém od jezera, který pochází z Chomutova. Kniha vyšla v roce 2008. Působivě ilustroval Milan Bezaniuk.
Článek: Ještě než se mi kniha poprvé dostala do rukou, předešla ji její pověst. Když jsem pak držela ten svazek v ruce a začala číst, tušila jsem, že se zase posunu o krůček dál. Další tři dny jsem s knihou téměř žila. Přes den jsem na ni myslela a těšila se na večer, až budu moci pokračovat ve čtení.
Hned zpočátku nás autor informuje, že námětem knihy je její alternativní pohled na nemoc a uzdravování našeho těla, ale takhle jsem se na ni nedívala. Kniha se pro mě se stala přínosem myšlenek a hlubokých úvah o lidském životě. A tak, i když nevyléčí vaše tělo, je jisté, že v určitém ohledu může vyléčit vaši duši. Nebo ji postrčit směrem, kudy by se měla ubírat. Hned v úvodu autor píše, že „žádné náhody neexistují, jsou přesně dané okolnosti, které se stávají tak, aby nás něco nového naučily.“ Věřím tomu. Někdo si tedy může myslet, že šlo o náhodu. Zavedla mě jednoho dne do Chomutovské knihovny, kde jsem se setkala s autorem knihy Babú a doslova ji na něm vyžebrala. Mám čím dál větší pocit,že to prostě muselo přijít.
A pak jsem začala číst. Zprvu spíš se zvědavostí, posléze se zaujetím, které se změnilo v posedlost. Mám ve zvyku si zajímavé pasáže v určitých knihách podtrhávat, abych se k nim mohla zas a znovu vracet a nutno podotknout, že při četbě „Babú“ jsem tužku a pravítko téměř neodložila. Stejně jako neodbytné myšlenky na to, jak málo člověk sám sebe zná. I já jsem si myslela, jako mnoho dalších, že dobře vím, jaká jsem. Ale ne. Zdá se mi najednou, jako by mě autor znal víc než se znám sama. Bez zaváhání odhaloval moje tajné já a přiměl mě uvažovat o věcech, o kterých se nemluví. Ale existují. Strach, bolest, vina, sobectví, chyby.
Nemoci. Ty především. Asi nikdo si s palčivou krutostí neuvědomí, jak pravdivé je přání: Hodně zdraví (které většina z nás považuje za otřelé, možná i malicherné), jako ten, kdo právě pochopil, že o něj začíná přicházet. Tam, kde není zdraví, není místo na nic. Tohle se nám autor snaží říct. A mimo jiné se snaží pomáhat. Radami, postřehy, pokorou...
Kniha Babú určitě stojí za přečtení. I ten nejzaneprázdněnější člověk najde pár okamžiků na otevření útlé, nenápadné knížky, která dokáže pohnout především jím samým. Každým, kdo ji pustí k sobě, do svého života. Podívat se pravdě do očí. Důležité je nevzdat se.
Vilém od jezera tvrdí (a já s ním musím souhlasit): „Nikdo z nás není ani horší, ani lepší, každý jsme svým způsobem jedinečný...“
Knížka je k dostání v DDD v Chomutově nebo si ji můžete objednat na www.vilemodjezera.cz
- obrázky (ilustrace z knihy) převzaty tamtéž
17.11.2008 - Radka Zadinová