Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - Vršovcům se vyhýbej jako zablácenému kolu



Úvodník: Nánosy staletí dosud nepřekryly všechny stopy Přemyslovců. Tady stával kamenný trůn, zde tekla krev Vršovců, tudy cválal Břetislav s unesenou Jitkou.

Článek: To, co nám spíše nenabídnou tradiční historické publikace, v knize Po stopách prvních Přemyslovců, najdeme měrou vrchovatou. Ne pouhá data, události, ale návštěvy konkrétních míst, kam vstoupila knížecí noha. Celkem šedesát pět lokalit, úzce spjatých s životem přemyslovských knížat šesté a sedmé generace – v letech 1012 – 1055. Budeme sledovat trochu ostré, až brutální půtky mezi syny Boleslava II. - Boleslavem, Jaromírem a Oldřichem. Seznámíme se se sebevědomým levobočkem Břetislavem a posléze jeho syny v kontextu nemovitých památek, které v té době vznikaly nebo již existovaly. Budeme následovat jejich kroky po různě položených hradištích na území Čech, kam putovali při správě svého území. Nevynecháme ani místa vně přemyslovského území, kam je většinou přivedlo řinčení zbraní.

                          Sázavský klášter



Sázavský klášter dnes

Počátky benediktinského kláštera se skrývají v mlze. Dle legendy u jeho zrodu stál poustevník Prokop, zběhlý ve slovanském písmu a kníže Oldřich. Jiná verze za zakladatele považuje až Břetislava I. AŤ tak, či onak, vznik kláštera spadá do období 30. let 11. století. Do konce století tu byl postaven kamenný kostel, dřevěná klauzura obklopující rajský dvůr, dřevěná prelatura pokračující špitálem sv. Jana Křtitele. Mimo vlastní areál stávala centrální čtvercová svatyně sv. Kříže se čtyřmi apsidami obklopená laickým pohřebištěm a sídlištěm klášterních služebníků.
Dnes klášter najdeme v centru obce Sázava v dominantním postavení nad pravým břehem řeky. Po zelené a žluté turistické značce dospějeme k romantické kapličce a studánce Vosovka, kde se dle tradice setkal eremita Prokop s knížetem Oldřichem.
 
                                          

Pozdější stavby v Sázavském klášteře

Pražský hrad
Nezpochybnitelná památka české státnosti. Můžeme se jen domýšlet, kde stávaly osudné knížecí záchody, v nichž našel smrt nešťastný Jaromír. O jeho konci barvitě píše kronikář Kosmas: „ …A po nemnohých dnech Kochan (Vršovec) … poslal svého kata, a když onen slepec (Jaromír) sedě na záchodě v hodině noční, vyprazdňoval břich, proklál ho ostrým oštěpem zezadu až do útrob břišních.“

I ostatní lokality pečlivě vybral a podrobným textem, fotografiemi a půdorysnými nákresy opatřil Michal Luťovský. Závěrečný díl volné trilogie mapuje významné lokality nejen u nás, ale i v okolní Evropě, kam zavítali naši první panovníci z dynastie Přemyslovců…

Luťovský, M.: Po stopách prvních Přemyslovců III.
Vydalo nakladatelství LIBRI v roce 2008
foto: autorka a www.libri.cz


07.12.2008 - Jindřiška Kodíčková