Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Kompletní obnova
Úvodník: Příběh o tom, co se stane, když žena začne mít pocit, že vzrušuje svého muže akorát tím, že mu připraví dobrou večeři...
Článek:
„Ahoj Petro, děsnej malér.“
„Ahojky Jiřino, co blbneš, co se děje?“
„Ale, představ si, to že na mně každý ráno kouká ze zrcadla nějaká cizí ženská, na to už sem si zvykla, ale dneska sem objevila dvě nový vrásky na čele. Hned sem ti to musela zavolat.“
„No jasně, ale to přece není takovej průšvih, všim si toho ten tvůj Jirka?“
„Prosím tě, ten a všimnout si? Vůbec ne a ke všemu sem přibrala tři kila, sukně mě škrtí, teď tady stojím jak debilka před zrcadlem a mám z toho depku.“
„Tak se uklidni, přece se nezboří svět.“
„To ne, ale až si toho Jirka všimne, že tloustnu a stárnu, najde si mladou buchtu a jsem v háji, to bych se picla.“
„Neblázni, to přece ne.“
„Hele a všimla sem si, že ty takový problémy nemáš. Prozradíš mi, jak to děláš?“
„Jasně, ale to je na dlouhý povídání. Prostě potřebuješ kompletní obnovu, tak se stav po obědě na kafe a probereme to, jo?“
„Dobře, přijdu zatím pa.“
PO OBĚDĚ
„Ahoj Jiřko, pojď dál, sedni si, udělám kafe a pokecáme.“
„Tak jo“
………..
„Tak tady to je, sladíš? No jasně že ne, hele vypadáš dobře, co ti přelítlo přes nos, ty vrásky? To se asi nedá moc dělat, to víš, osmnáct nám bylo, to už je doba.“
„Tak mi poraď a nedělej si ze mě šoufky.“
„To je jednoduché. Jak sem říkala, potřebuješ kompletní obnovu, řekla bych slovy našich mužíčků, generální opravu. A to není vůbec nic těžkého.“
„Poslouchám, povídej, jsem děsně zvědavá, co je na tom jednoduchého.“
„V první řadě se přestaň sledovat, neseď jako buchta doma a občas někam vyraž, někdy třeba na panáka, taky můžeš chodit cvičit, vlastně to bys měla, i když cvičením zhubneš, ale zadek ti samozřejmě zůstane.“
„A to je všechno?“
„Jasně, že ne. V našem věku to chce taky nějakou tu drobnou úpravu, zajít na kosmetiku, zaplavat si a hlavně klídek, nerozčilovat se, když ti Jiříček za něco nadává.“
„Si se zbláznila, ne? Kde bych brala na kosmeťák a na cvičení a na panáka a nevim cos všechno říkala.“
„No v tom je jádro pudla. Aby byla obnova kompletní, musíš něco ušetřit, pak začít něčím míň náročným a hlavně koukat sehnat sponzora nebo milence, říkej si tomu jak chceš. Ale bacha, musí mít peníz a musí bejt normální, což je horší, protože kterej chlap je vlastně normální. Co si budem povídat, víme každá to svoje.“
„Šílíš Petro, já a milence? Na co a kdo by tak o mě zavadil?“
„Na co, ti snad nemusim vysvětlovat, si velká holka a zavadil? Proč by nezavadil? Neblbni vypadáš dobře, trochu si něco udělej s vlasama, trochu namalovat, zajdi na solárko, ten zadek schováš šikovnym oblečkem, někam vyraž a je to v pohodě. Jak myslíš, že to dělám já?“
„Jo a Jirka mi na něco takovýho příde a zabije mě.“
„Jasně musíš dávat bacha a hlavně, takovej sponzor a milenec v jedný osobě je zase jenom chlap. Musíš ho hned ze začátku přesvědčit, že se v žadným případě nechceš rozvádět, že jenom hledáš pochopení a trochu spřízněnou duši, abys ho uvedla do klidu. Každej chlap ze začátku na nějakou dobu dokáže poslouchat tvoje řeči, no a když ti sem tam uhradí ten kosmeťák, nějakej ten dáreček a jen tak mezi námi, nějaká ta změna v posteli neuškodí, ne? Co bys chtěla víc. Budeš v pohodě, vrásky se ti ztratí už jenom tím, že budeš spokojená a nebudeš myslet na blbosti, tak neváhej.“
„No, já nevím, mě se to nějak nezdá. Co když se zblbnu, co potom?“
„Na to musíš taky dávat bacha, to není jen tak, to bys lítala v pěkým průšvihu.“
A tak jsme klábosili u kafe, dala sem si klidně tatranku, těch pár deka už můj zadek nějak přežije, ale nějak se mi to moc nezdálo. Fakt je, že Petra byla v pohodě, opálená, bez vrásek, všemu se řehtala jako kobyla, asi něco na tom bude. Ale co můj Jirka, můžu mu to udělat? ………
„Tak se měj, popřemejšlej trochu a ozvi se, jak to dopadlo“, vyprovodila mě Petra.
PO MĚSÍCI
Našla jsem další čtyři vrásky, chodím cvičit, občas na solárko, na panáka se mi samotné nechce a tak zatím sama myslím na to, co dál. Jirka si samozřejmě ničeho nevšiml. Párkrát jsem se setkala s holkama z gymplu, zašly sme na kafe, pokecaly sme. Mám trochu lepší náladu, ale ta kila ne a ne dolu. Naštěstí se držím na stejné váze.
PO PŮL ROCE
Potkala sem Petru, zhubla o sedum kilo, v obličeji je jak po sedmidenním flámu, sotva se vleče, nervy v kyblíku …..
Jasně, rozvádí se, Mirek jí na všechno přišel, klika že nemaji děti.
Já další vrásky už nepočítám, Jirka si mě teď víc všímá, hodně se bavíme o všem možném, trochu jsem zhubla, hodně čtu, chodíme ven, do lesa, do kina, na večeři, nedávno jsme byli v divadle …..
Proč mi to Petra neporadila hned?
17.02.2004 - Zdeněk Pilný