Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - Děti z Bullerbynu-klasika která neomrzí



Úvodník: Kvalitu prý nejlépe prověří čas. Ačkoliv první knihy svérázné &Svédky Astrid Lindgrenové spatřily světlo světa již ve čtyřicátých letech minulého století, přízni dětských čtenářů se těší dodnes. V době nadvlády fantasy literatury tak jejich přirozený půvab přestál nápor tolkienovské mánie a jejich kouzlo nezlomila ani čarovná hůlka Harryho Pottera.

Článek: Přečtení pouhých několika stránek Dětí z Bullerbynu, jedné z patrně nejslavnějších dětských knih, které kdy byly napsány, nutí současného čtenáře ke smeknutí pomyslného klobouku. Těžko uvěřit že příhody šestice dětí vyrůstajících ve společném sousedství tří statků, souhrnně nazvaných vesnicí Bullerbyn, vznikly v hlavě jejich autorky už před více než 57 lety. Snad právě díky Lindgrenové neochotě zařazovat své hrdiny do skutečných časových i faktografických reálií, kompenzované soustředěním se na obyčejné trampoty, s nimiž se chtě nechtě setkává patrně každé dítě, získávají dobrodružství Lasseho, Lisy, Bosseho a dalších kamarádů punc nadčasového čtiva.

Na rozdíl od často přehnaných ambicí mnohých spisovatelů, Lindgrenová ve svých knížkách netoužila po objevování nepoznaného a svoje hrdiny stavěla především na dobře vykreslených charakterech a vztazích mezi nimi. Přestože Děti z Bullerbynu nesahají svými činy své slavné předchůdkyni Pipi ani po její pruhované paty, bystrost spojená s rošťáctvím- rysy, jimiž se vyznačují snad všichni hrdinové věhlasné spisovatelky, nechybí nikomu z nich. Zápletky stavěné na venkovském životě mají mnohé předpoklady pro vyslovený neúspěch u generace rodící se takřka s počítačovou klávesnicí v náručí, nicméně zlomyslný úsměv při pohledu na městské děti cákající se v uměle postaveném potůčku v Pražské zoo, dává na srozuměnou, že některá témata, navzdory veškerým moderním výmyslům, zůstávají věčná. Snad právě proto má také dnes smysl předčítat našim ratolestem o nocování na seníku, o tom, „jak je prima mít vlastní zvíře, ale dědeček je taky dobrý“ a o mnohých dalších situacích, které neodmyslitelně patří k tomu správnému dětství.

Zatímco v případě rozpustilé, značně nekonvenční Pipi Lindgrenová čelila tvrdé kritice ze stran mravokárců, Děti z Bullerbynu si brzy získaly přízeň malých i velkých čtenářů po celém světě a to bez ztráty kytičky. Zábavná, čtivá a v mnoha ohledech stále originální knížka s morálním podtextem- i tak lze pohlížet na tuto, dnes již plně ukotvenou, dětskou klasiku.

Třinácté vydání Dětí z Bullerbynu pod záštitou specialisty na mladší čtenáře, nakladatelství Albatros, zůstává věrné svým předchůdcům. Ačkoliv ilustrátorka Helena Zmatlíková svého času odvedla úžasnou práci, inovace někdy není na škodu, a tak zamrzí, že se opět nedočkáme původních obrázků Illon Wiklandové, autorčiny dvorní ilustrátorky. V každém případě, krása textu nám i tuto vadu na kráse stonásobně vynahradí a rodiče zase jednou mohou ukládat své děti k spánku bez obav z děsivých snů po čtení na dobrou noc.

Astrid Lindgrenová: Děti z Bullerbynu
Vydalo nakladatelství nakladatelství Albatros
foto:
www.albatros.cz

28.04.2009 - Kateřina Sovová