Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - Hanebný pancharti



Úvodník: Nejnovější film Quentina Tarantina válcuje v posledních týdnech návštěvnost v kinech. Tarantino totiž není pro diváky jen tak nějaký režisér. Tarantino je pro ně značka.

Článek: Inglourious Basterds, česky Hanebný pancharti, jsou rozděleni podobně jako Pulp Fiction do kapitol, ale tím veškerá podobnost mezi oběma filmy končí. Zatímco Pulp Fiction jsou bez výjimky hereckým koncertem a scénáristicky geniálním dílkem s propracovanými postavami i dějem, neplatí to o Hanebných panchartech. Zdá se, že režisérova snaha stihnout filmový festival v Cannes se na celkové kvalitě filmu prostě podepsala. Kromě propracované postavy plukovníka Landy je divák u mistra Tarantina zvyklý na kvalitnější charaktery, překvapivější děj i lepší herecké výkony.

Nejsilnější moment filmu je asi v okamžiku, kdy začíná být jasné, že akce Hanebných panchartů je hanebně spackána. Diváci v kině propadají záchvatům smíchu a vzápětí jsou ohromeni brutálním útokem plukovníka Landy na filmovou hvězdu.

Navzdory určité nedotaženosti (na Tarantina) a malé překvapivosti dějové linie, nelze  scénáři ovšem upřít jistou originalitu. Tipuji to na stržení rekordu v počtu urážek v jednom filmu, pokud se ovšem urazit chcete. Tvůrce se totiž vysmívá nejen hrdinským válečným filmům.

Hlavní postava poručíka Alda by měla každého Američana pořádně naštvat nebo rozesmát. Přijde na to, koho. Braní skalpů? Mlácení člověka bejsbolkou? Dělání jizvy ve stylu hákového kříže nepřátelským nacistům? Přidejte žoviální mluvu a kariéru bývalého pašeráka. Hrdina, který se nikdy nezastaví a přitom plive jednu vtipnou či chlapáckou hlášku za druhou. Zkrátka válečný hrdina podle amerického vkusu.

Zobrazení německých pohlavárů 2. Světové války jako směšných karikatur je obvyklé, a ani ne moc originální. Vlastně je tak neoriginální, že se vás nemůže dotknout. Ale postava Fredricka Zollara, neměckého válečného hrdiny, zároveň znalce filmů a filmové hvězdy, tak to je jiné kafe. Podle mě druhá nejlépe propracovaná role filmu. Ta preciznost, to dokonalé vystupování, ta absolutní neochota si uvědomit, že ve Francii jako německý voják a příslušník „nadřazené rasy“ prostě nejste vítán.

Už zmiňovaný plukovník Landa? Výkonný, inteligentní, odpovědný, s perfektním vojenským vystupováním. Dnes bychom možná mohli říct  silně na cíle orientovaná osobnost s touhou po kariérním růstu. Tak nějak se to v těch inzerátech na manažerské pozice píše, ne?

Židovská pomsta? Tak to je podle mě vrcholné číslo. Pomsta, která nikdy nepřišla.
Takhle můžete pokračovat. Darina Křivánková napsala ve své recenzi (Reflex 35/2009) že Hanebný pancharti jsou dokonale natočená šílenost, kterou nelze brát ani chvíli vážně. Jenže šílenosti v sobě vždycky mají i tu vážnější část, proto nám připadají šílené.

Není to sice, řečeno závěrečnými slovy Plukovníka Aldy, režisérův „Master piece“, přesto se pobavíte. Ovšem pozor, až se budete smát, ujistěte se, že vám došlo na čí je to účet. Ono to ke značce "Tarantino" tak nějak patří. Totiž neodbytné podezření, že ten účet je určitě alespoň z části váš a ten kdo se směje naposled, je režisér.

Zdroj obrázku www.csfd.cz

30.09.2009 - Oldřiška Skočíková