Evropa, potažmo větve kulturního světa, vnášely mimoděk prvky ostrovní denní politiky do svého života. Dokonalá korektnost provázela život tehdejších „vyšších kruhů“ kamkoliv se člověk podíval. V podobném tónu se vyjadřuje pan Strachey často. Dle jeho dalšího textu není důvod mu nevěřit. V každém případě je to vlastnost dnešním politikům naprosto cizí. Ale to sem nepatří. Co ale ano, je fakt, že v knize je shromážděno velké množství faktografického materiálu, a zalidněna je nebývalým množstvím v historii kotvících postav.

Memoárová poloha rukopisu je autorovi blízká. Paměti jsou vůbec pro historii mohutnou platformou. Nelze ale přehlédnout vlastnosti anglických psavců I.kategorie obecně. Lehkost psaného slova a typická vtipnost, jak já říkám, i kdyby na chleba nebylo. Umění povznést se nad osobní zájmy a svůj nesporný um dát plně k dispozici finálního díla. A téma si pečlivě vybrat. To uměl jedinečně. Lytton Strachey žil na přelomu 19. a 20. století, přesně 1880-1932 a Královnu Viktorii mu vydali prvně česky (stačil to) v roce 1931. Bydlel v krásné době. S velkými lidmi, s velkými událostmi. Připomeňme si jen 1. světovou, fatální havárii Titaniku. Samé katastrofy? Tedy založení Strany mírného pokroku Jaroslavem Haškem. Amundsen stanul na Jižním pólu. U nás založili republiku. Anglická monarchie vstoupila do 20. století.

Aristokratická zarputilost hraničící s jakousi zhoubnou fobií, se často dostává do křížku se světskou mocí, kterou v knize představuje Sir Robert Peel. Viktorie tvrdošíjně odmítá zákonitosti novodobé ekonomiky, a stále častěji si neuvědomuje reálie života. V křížku se svým parlamentem otevřeně zatím není. Je to její nesporně diplomatické nadání? Ženskost na úrovni doby a už jednou kladně hodnocené gentlemanství politiků? Lehkost bytí?

10. 2. 1840 se královna Viktorie provdala za prince Alberta. Strachey svatbě věnoval pozornost, ale jakoby v textu chtěl naznačit, co pro pár znamenala. Splnili očekáváni Anglie, jistě. Nebrali se z lásky, rodinný sňatek, říká spisovatel. Dokážete si představit co to znamená? Ona se velmi čiperně vrací k vládnutí, on zůstává do smrti přívěskem na jejím zápěstí. Jak si kdo vybere, tak si i ustele. Dlužno říct, že Buckinghamský palác zaručoval bezstarostný život. Ale ta nuda, Alberte, chce se křičet! Albert to dávno neslyší a otázkou zůstává, zda by to kdy poslouchal. Pracovní rukavice nefasoval a za stolec ho Viktorie nikdy nepustila, ale ta pohodlnost! Pro chlapa trága, ale co, jeho věc. Létají pečení holubi. Neber to!

Autor skvěle vykresluje dobu jejího vládnutí. Padesátileté výročí jejího kralování neváhá označit za triumf. Cítila, bylo to nádherné a přitom docela prosté, Anglie a anglický lid jsou její. Pokud chcete číst o životní síle, svědomitosti, hrdosti a prostotě, neváhejte.