Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Hokejík, jointy, číro a Bartolomějská
Úvodník: Nakladatelství Julius Zirkus má talent na neučesanou literaturu a tah za tituly muzikantských literátů. Všelijaké povídky napsal Jan Haubert, dlouholetý zpěvák legendární skupiny Visací zámek, její nejčastější textař, autor vzpomínkových knih a čerstvě zajímavý a vnímavý povídkář.
Článek: V patnácti z nich, naprosto rozdílných, si Haubert dovoluje jeden jediný civilizační luxus. Svým kreacím, kdy čtenáře znalého Visacího zámku nepřekvapí absence extravagance v titulcích a naopak její přítomnost v dějové rovině příběhů, nasazuje strohé podtitulky. Jakousi přívlastkovou terminologii, zařazující každé jednotlivé číslo do připravené stavebnice ostatních. Tak začínáme Hravou povídkou, nechybí Strašidelná povídka a skvělá Detektivní povídka, jež náramně přesně opisuje situaci českých kumštýřů při prvních výjezdech do USA po devadesátém. Nečetli bychom ale drobné prózy našeho předního punkera, kdybychom nenarazili na Lustrační povídku, zrovna jako na nenadálé opuštění reálu v povídce Fantastické. Mystická povídka ve finále vše řečené jen podtrhuje.
Jan Haubert vhodil sympatické buly do rozevřené knihy vskutku symbolicky. Hravá povídka se jmenuje Hokejík a kdo kdy držel v ruce táhla od plejerů na umělohmotném kluzišti, ví, o co jde. „Hokejík je nejlepší stolní hra, jakou jsem poznal,“ přiznává autor hned v úvodu. A v momentě, kdy přinese na papír termíny a prohlášení „zrušené stadióny“ a „trénoval jsem několik hodin denně“, má mě na lopatě, i kdybych ho nikdy za mikrofonem nezažil.
V čem je, dle mého, největší Haubertova síla? Kniha je punk od začátku do konce. Nerozmazaná a přímá terminologie, ostré a nekompromisní vidění přicházejících situací a šosáctví na praku bez rozdílu poledníků i rovnoběžek. Radostné zjištění, že toto vše se týká některých kluků od pěti do smrti. A nikdo si nedokáže představit větší trapnost, než je bradavice na ruce malého kluka, jako v povídce Bradavice. A málokde je větší žízeň, než na pouťovém zápase ve fotbale, respektive na trávníku tohoto zápasu i jeho okolí. Přitom všem poetičnost češtiny, zdařilé pokusy až o burlesku, častý formát fejetonu.
Pak je tu obálka a ilustrace v knize. Zbyněk Kouba. Skvěle vystihující atmosféru celé knihy, skvěle vystavěné figury, neméně dobře prostředí, v kterém se pohybují. A všudypřítomný spínací špendlík na kousku hadru s názvem každé povídky. Punk´s not dead!
Jan Haubert: Všelijaké povídky
vydalo nakladatelství Julius Zirkus v roce 2009
obálka www.kosmas.cz
10.12.2009 - Jaromír Komorous