Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - Zlatem posypaný čas



Úvodník: O nebezpečí a nástrahách přílišné touhy po zlatě byl každý z nás varován už od dětských střevíčků. Ale co touha po „Zlatých časech“? Zdá se, že lidé po nich dychtí, co svět světem stojí. Také se zdá, že co svět světem stojí, někteří lidé na „Zlaté časy“ vzpomínají. Ale znáte někoho, kdo by Vám řekl, že ve „Zlatých časech“ žije? V tom, zdá se, se podobají „Eldorádu“, zemi zaslíbené, ráji, věčnému ideálu.

Článek:
Touha po zlatě vedla lidstvo od pradávna k mnoha zločinům, ale také po mnoha nových cestách. Vždyť snaha získat tento kov byla hlavním motorem většiny zámořských objevů a jistě měla lví podíl na tom, čemu se v americké historii říká „dobytí západu“.

Ale zkoumali jste někdy blíž lidskou touhu po „Zlatých časech“ nebo možná přímo lidskou víru v to, že jednou přijdou? Ještě do nedávna nám tvrdili, že Eldorádo je Svaz sovětských socialistických republik a „Zlatým časům“ se říká komunismus a že jsou na dohled. Ale trochu to přehnali a my jim přestali, až na výjimky, prostě věřit. Jenže ona touha po nich je naší podstatou, možná víc než touha po zlatě. Opakovaně o ně usilujeme a bojujeme za ně a opakovaně prohráváme. Selhalo „Království nebeské na zemi“, selhali Husité, Utopie a Sluneční stát jsou jen částí literatury, francouzská revoluce se svými idejemi nakonec přinesla spíš smutné časy a Hitlerovu „Tisíciletou říši“ naštěstí vzal čert. Teď nám politické strany slibují „Eldorádo“ a hlavně „Zlaté časy“ s železnou pravidelností před každými volbami. Trochu to přehánějí, a tak pravda nemnozí z nás jsou z toho, mírně řečeno, tak trochu přezlaceni.

Přesto to nevzdáváme. Když se nad tím zamyslíte, co motivuje náboženské fanatiky všeho druhu? Prostě touha po „Zlatých časech“, ať těch na věčnosti nebo těch na zemi.
A tak můžeme říct, že stejně jako touha po věčně blyštivém kovu i touha po „Zlatých časech“ vedla a vede k mnoha zločinům a po mnoha nových cestách, i když ty cesty spíše než kamkoliv jinam vedly a vedou do pekel.

„Zlaté časy“ jsou o to nebezpečnější, oč méně nás před nimi varují a oč méně se touha po nich zdá být, na rozdíl od té po zlatě, zjevná. A jako zlata není nikdy dost, tak nikdy žádné časy nejsou nikdy dost zlaté.

Možná bychom po těch všech zkušenostech, daných minulostí dávnou i nedávnou, v případě, že se někdo chystá pozlatit naše časy, ať už je to politik, místní farář, náš šéf nebo třeba partner, měli být obezřetnější. Zlatých časů se totiž, stejně jako Eldoráda, asi jen tak nedočkáme.
        
          foto autorka


27.02.2010 - Oldřiška Skočíková