Vinnetouův odkaz se jmenuje čtvrtý díl klasického Vinnetoua, který až letos vychází s veškerými dohledatelnými obrázky Zdeňka Buriana. Ano, je pravda, že nakladatelství Albatros nevydalo žádné „album“ mayovských ilustrací tohoto malíře, ale zato velmi pilně reedituje mayovky své edice Knihy odvahy a dobrodružství, aby do každé pečlivě doplňovalo veškeré Burianovy kresby i malby, jimiž se k témuž dílu šťasten vracel.

I když odešel a prvního května uplyne od jeho smrti rok, vycházejí Miroslavu Mackovi (*1944 v Litomyšli) po smrti další literární díla a přišel - po bradburyovských Sedmatřiceti stupních Celsia - se sbírkou devětatřiceti povídek Podivuhodné příběhy, zahrnující texty Dědečkův clipper, Dokonalá vražda, V cizině nikdy neurážejte domorodce, Pracující dívka, Peníze, o kterých žena neví, Kolejní řád, Spolužačka, Nová doktorka nebo Znásilnění.

Některé knihy námi projdou a my vůbec nevíme jak. Čteme, hltáme, najednou jsme na konci. Užili jsme si to jako jízdu na horské dráze a bylo to skvělé, přestože nemáte konkrétní slova, která by v nás žila dál. Zatímco v jiných knihách, pravděpodobně ne tak akčních a dobrodružných, nalézáme ticho. Na okamžik v něm uvízneme, zastavíme se. Zkoumáme myšlenku, která nás chytila. Pravděpodobně mluví přímo z naší duše...

Březen se stal měsícem literárních kontrastů – od mrazivého napětí v thrilleru přes tibetskou moudrost až po křehkost ptačího světa. Každá kniha mě zanechala s jiným pocitem, ale všechny spojuje jedno: nesmírná čtenářská radost. Pojďte se se mnou ponořit do těchto rozmanitých příběhů!

Pokoušet se, a zvlášť mimo oblast anglosaského světa, o recenzování novinek Stephena Kinga je troch marnost. Zřejmé bude i proč. Např. na Wikipedii už brzy po vydání děl narazíte na jejich podrobné a celkem sofistikované obsahy. Což i v případě krátkých povídek; ale co, do toho!

Doba Rudolfa II. je dobou, kdy Praha vzkvétala, kdy se sem sjížděli z celé Evropy učení mužové i šarlatáni, aby císaři předvedli své znalosti, hlavně pokud jde o výrobu zlata z méně ušlechtilých kovů. Jak píše nakladatel na deskách knihy „Historická detektivka ze zlaté Prahy, města intrik, zločinu a neřesti.“

Hrdina nové knihy Martina Petišky pracuje v kotelně a čte a četbu miluje i v čase, kdy „nahoře“ startuje máj, lásky čas. Plné vozíky knih má Ámos ze sběrny papíru - a je šťasten. Vedle toho je totiž génius a jen tak bokem a jako nic ("jako si dělám čaj") vynalezl stroj času. Stal se tím „časoobčanem“ a bere vypravěče výsledné knihy na cesty do minulosti. Století sem, století tam.

Vykladačem, který to pro nás zachytil, není nikdo jiný než už zmíněný Martin Petiška alias reálný spisovatel; jste-li akurátní, jen jeho alter ego.

Filozofie je základem lidské každodennosti - když přemýšlíme, zda je naše rozhodnutí morální, hledáme fakta v předložených informacích nebo přemítáme, jaký má život vlastně smysl. Už tyto úvahy dokazují, že všichni aplikujeme filozofii v praxi, ať si toho jsme vědomi, či nikoliv. Filozofie je tak přítomná všude kolem nás a prostupuje mnoha oblastmi lidského bytí, včetně popkultury. Názorné příklady tohoto propojení přináší Jiří Beňovský ve své nejnovější knize Philo Fiction.

Václav Křivanec je spisovatel, muzikant a pedagog, učitel krajně problémových dětí. Těch dětí, u kterých vám již napřed tiše řeknou, abyste se jako pedagog raději smířili s tím, že tak třetina stejně skončí za katrem.

Antonín Tesař napsal novou knihu o filmových (ale částečně i literárních) hororech, takových knih od českých autorůl mnoho dosud není. Hned úvodem autor ne snad ležérně, ale prakticky obešel marné pokusy o přesnou definici žánru a na stránce 24 vyhlásil: „Ukazuje se, že když lidé mluví o tom, že je horor takový a takový a má takové a takové vlastnosti, většinou tím nemyslí celý hororový žánr, ale jen nějakou jeho část. A právě z takových částí se skládá tahle kniha.“

Karty, které vás dojmou svou jednoduchostí? Autorka vpisovala do svých karet příběh všedních dnů, úžasu nad přírodou, nad výjevy, které přesně popisují tarotové významy. Moře, hory, lesy, pole, cesty, ale i město. Naprosto jedinečné a zcela odlišné zpracování tarotu učaruje jak začátečníkům, tam těm, kteří s tarotem již dlouhodobě pracují. Vnáší to do výkladu jedinečně zvědavý náhled.
 

Dvanáct povídek úplně nebo takřka zapomenutého českého spisovatele Karla Švandy ze Semčic bylo letos opět vydáno knižně, v pevné vazbě a pod titulem Fantomy. Jsou to horory? V podstatě ano.

Milan Kundera, jeden z nejvýznamnějších světových prozaiků druhé poloviny 20. století, napsal román Totožnost ve francouzštině už v roce 1997. Česky vyšel tento román u nakladatelství Atlantis poprvé teprve loni, rok po autorově smrti. A nyní, 7. března 2025, jej vydává Supraphon v podobě audioknihy načtené členem Činohry Národního divadla Radúzem Máchou.