Poklidnou hladinu řeky poblíž Toronta zčeří smrt Richarda Hartleyho, jednoho z veslařů osmičlenného týmu, jehož trenér měl vysoké ambice a nízkou morálku. Hartley, člen zámožné torontské rodiny s velkým vlivem, nahradil talentovaného Horace Briggse. Pitva odhalí, že Hartley se utopil, ale zároveň byl před smrtí zmlácen. Stopy vedou k rituálu přijímání nováčků, při němž není o rány nouze. Detektiv Mudroch nechce připustit, že by mladý veslař zemřel v řece následkem zranění. A proto opět zapojí do vyšetřování svoji invenci a nekončící touhu vyzkoušet v praxi nové technické vynálezy…



Tichá voda břehy mele, říká známé přísloví. Ke zjištění, který že z „gentlemanů“ prestižního veslařského oddílu má na svědomí smrt jednoho z nich, sáhli tvůrci Případů detektiva Murdocha přímo do původní „pokladnice nápadů“- jednoho z románů Maureen Jenningsové, „A Journeyman to Grief“, v němž autorka využití prvního polygrafu, jak zní správný název ďábelského zařízení, popisuje.

První polygraf, tzv. Lombrosovu rukavici, představil italský kriminalista Caesare Lombroso na konci devatenáctého století. Jeho detektor, na rozdíl od moderních zařízení, sledoval pouze krevní tlak. Rok 1914 přinesl vylepšení v podobě nového přístroje, sestrojeného opět Italem, Vittoriem Bennusim, který připočítal dechovou frekvenci vyslýchané osoby.

S postupným vývojem tak vzniklo nevšední zařízení, založené na sledování základních fyziologických funkcí člověka. Protože vědomé lhaní jejich hodnoty mimovolně pozměňuje, je velice obtížné polygraf obelstít. Není to však nemožné, což ostatně dosvědčuje případ slavného sovětského "dvojitého" špiona Aldricha Amese, který prošel testem na detektoru hned dvakrát. Metod, jak „oblafnout“ vševědoucí skříňku je celá řada. Tak třeba použití antiperspirantu pomůže omezit pocení rukou. Napínáček ukrytý v botě zmate bolestivými impulsy, stejně tak kousání se do jazyka či do rtů. A konečně sedativa, ovlivňující celkové neurologické pochody. Použití pouze jedné metody je však na zmatení málo a doposud nebylo prokázáno. Stejně tak ovšem nebyl polygraf nikdy uznán za stoprocentně průkaznou záležitost. A tak navzdory skutečnosti, že nejenom FBI, CIA a další věhlasné vyšetřovací služby své agenty pravidelně testují ale také mnozí zaměstnavatelé přistupují k této metodě při přijímacím řízení, pouhé výsledky detektoru ani dnes u soudu neuspějí.

Epizoda tiché vody představuje nejenom půvabného praprapředka dnešních moderních detektorů, ale také neméně půvabnou kanadskou star Charlotte Sulivan, v roli pokrokové viktoriánské dámy, Minervy Fairchildové. Ženské publikum pak jistě odhalí konkurenta Yannicka Bissona v charismatickém Corey Sevierovi, jehož jsme mohli vidět v mnoha televizních seriálech; za všechny pak jmenujme Smallville, Kriminálku Miami či dětskou roli v seriálu Lassie. Působivé exteriéry Tichým vodám poskytl ancasterský veslařský Tamahaac klub, jehož filmaři využili také v dalších dílech Případů.

Epizoda Tiché vody vynesla nominaci Gemini za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli pro Thomase Craiga, alias svérázného inspektora Brackenreeda.
 
foto: Grenada media, Iden Ford