Jeden z nejslavnějších barokních sochařů a řezbářů, Rakušan Matyáš Bernard Braun (1684-1738) kyne hlavou. Zaměstnanci jeho dílny předvádějí další ze série soch určených pro zámeckou zahradu v Lysé nad Labem. Pod rozsáhlým dílem desítek skulptur bude podepsaný mistr, ale sám udělá jedinou, konkrétně svatého Jeronýma, který je k vidění na zdi kostela. Proč to? Mistra totiž pomalu ale jistě ničí souchotiny. Ostatně, své podpisy na díla žáků připojují v dílnách na v podstatě cizí výtvory již největší mistři renesance.

Kraluje-li baroknímu sochařství Kuks, Lysá by mohla zaujmout hned druhé místo. Obě místa má „na barokním triku“ právě Braun. Krom toho si jeho umění můžeme prohlédnout několikanásobně i na Karlově mostě, ale také v Jaroměři, kde vytesá náhrobek a morový sloup. Vlastní dílnu založí po dokončení studií v Salcburku právě v našem hlavním městě, konkrétně roku 1710. Tou dobou má za sebou již potřebnou praxi a také praktické cesty do Benátek, Říma a dalších bašt uměleckého života. Inspiruje se – jak jinak – než Berninim či Buonarrotim. 

Braunova práce později již nespočívá ve výrobě soch, jak by se u mistra jeho jména předpokládalo, ale kvůli nemoci v pouhém črtání návrhů, modelování předloh a samotnou sochařinu svěřuje již do rukou svých šesti šikovných tovaryšů. Roku 1724 již nemá Braunův podnik konkurenci v Praze ani okolí, kšefty se však hrnou i ze vzdálenějších koutů Čech. 

Fotografka: Jitka Wilhelmová