Čtyři nominace na Zlaté globy získal v prosinci americký film DĚCKA JSOU V POHODĚ (The Kids Are All Right) - vtipný, energický a skvěle vykreslený portrét moderní rodiny - přičemž slovo moderní by mělo být spíše "zvláštní." Rodinu totiž tvoří dvě matky – Nic a Jules (Annette Beningová a Julianne Mooreová). Žijí v útulném bungalovu na okraji města se svými dospívajícími dětmi Joni a Laserem (Mia Wasikowska a Josh Hutcherson). Když se Joni chystá na vysokou školu, její mladší bratr ji požádá o velkou laskavost. Chce, aby mu Joni pomohla najít jejich biologického otce. Navzdory vlastním pochybám splní Joni bratrovo přání a naváže kontakt s „bio-tátou“ - někdejším dárcem spermatu Paulem (Mark Ruffalo), dnes pohodářským majitelem restaurace. Pokusí se ho začlenit do "velké" rodiny?

Téma výchovy dětí homosexuálními či lesbickými páry zatím není v Česku příliš diskutovanou kapitolou a diskuse o ní se neobejde bez předsudků. Zkuste se na problém podívat očima těch, kteří něco podobného již realizovali. Výzkum amerického časopisu dětských lékařů Pediatric naznačuje, že lesbičky jsou při výchově dětí úspěšnější než běžní rodiče, jejich děti jsou společenštější, dosahují lepších výsledků ve škole a mají méně problémů se zákonem.

Název filmu DĚCKA JSOU V POHODĚ (v originále The Kids Are All Right) odkazuje na píseň z prvního alba kapely demolující při svých vystoupeních aparaturu The Who My Generation (1965). Přestože ve své době nebyla žádným šlágrem, později v 60. letech se stala hymnou anglického hnutí Mod (Modernisté / Modismus) s definicí sebe sama: Vedení čistého způsobu života za obtížných okolností. A o čem že píseň Kids Are All Right je? V zásadě o tom, že dospělí si mohou řešit své problémy bez obav, protože děti jsou v pohodě.

Film má hvězdné obsazení -Annette Beningová (tři nominace na Oscara) a Julianne Mooreová (čtyři nominace), jejich děti ztvárnili Mia Wasikowska (Alenka v říši divů) a Josh Hutcherson (Cesta do středu Země). Otce hraje Mark Ruffalo (nedávno Prokletý ostrov). Režisérka filmu Lisa Cholodenko má na svém kontě již dva ceněné celovečerní snímky VRCHOLNÉ UMĚNÍ (1998) a LAUREL CANYON (2002). Díky kombinaci komediálního překvapení s břitkou pravdivostí je její poslední film nakažlivě vtipný a působivý.
 
"DĚCKA JSOU V POHODĚ jsou odlehčený snímek, který diváka pohltí svou příjemnou atmosférou. Není přitom však vůbec banální, nudný nebo zbytečný..." říká zástupce distribuční společnost Aerofilms Ivo Andrle.
Severské filmy mívají zajímavou atmosféru. Jakoby se drsné chladné počasí podepsalo na tvářích i chování tamních hrdinů. Ale - jak řada filmů ukazuje - pod drsnou slupkou se skrývají dobrá srdce. A tak se také jmenuje další z nových titulů v kinech - DOBRÉ SRDCE (The Good Heart). Společnost CinemArt, která uvádí často filmy ze severských zemí (a podotkněme, že velice dobře vybrané) film charakterizuje jako "nostalgickou tragikomedii".

Pojmem "severské filmy" jsem teď trochu zmátl. DOBRÉ SRDCE je natočeno sice v koprodukci Island, Dánsko a Francie a jeho režisérem je současná hvězda islandské kinematografie Dagur Kári (znáte ALBÍN JMÉNEM NOI či OUTSIDER) ale odehrává se v současném New Yorku. Podle exteriérů to příliš nepoznáte a film se pdehrává převážně v polozapomenutém baru. Prozradí to jen angličtina, jíž postavy hovoří. Majitelem baru je podivínský a neurvalý Jacques (Brian Cox), který nemá příliš dobrou pověst ani klientelu. Když jednou v baru hledá útočiště mladý pobuda (a jak se ukáže i snílek) Lucas (Paul Dano) srdce majitele trochu změkne. Už dávno hledá za sebe nástupce a tak se pokusí mladíka zaučit za barem. Všechno by možná vyšlo, kdyby do toho nezasáhla žena - v tomto případě mladá, pohledná ale také na mol opilá letuška (Isild Le Besco), která se v baru nečekaně objeví a jediné, co se o ní dozvíte je to, že právě přišla o místo. Lucas se krasavice ujme, nabídne jí útočiště. Přítomnost ženy atmosféru v baru zcela promění, což ale cholerický majitel nese s nelibostí. Od této chvíle už se události mohou vyvíjet jen jedním - špatným směrem...

Citlivý snímek se vyznačuje typickým drsným humorem a často i absurdními situacemi. Atmosférou silně připomene díla Akiho Kaurismäkiho či Jima Jarmusche a je najdete v něm i citát z pamětí Luise Buňuela, kde se říká" "bar je temné a kruté místo, kam muži přicházejí o samotě popít." Chci jen dodat, že i to temné a kruté místo se dokáže změnit, když tam zazáří nějaká ta kráska...

Zdroj foto: askdrama.com, dokina.tiscali.cz, liffe.si