Na počátku byl temný román počátečního období tvorby známého naturalistického autora Émile Zoly TEREZA RAQUINOVÁ vydaný prvně v roce 1867. Zola v něm uvedl na scénu dva fyziologicky zcela odlišné typy - temperamentní ženu Terezu trpící nudou manželství a slabostí manžela a statného a poživačného venkovana Laurenta. Jejich osudové vzplanutí vášně vede ke zločinu...

Film podle tohoto románu vznikl v roce 1953, tedy o 86 let později. Syrový naturalizmus Zolovy doby se již nenosí a tak také Carného Tereza není adaptací předlohy, ale samostatné dílo inspirované románem. Z Paříže předminulého století přenesli filmaři dějové východisko do Lyonu počátku 50. let století minulého. Sociální a psychologické zázemí hrdinů je zcela jiné i když temná stránka příběhu je nadčasová. Rozložení postav je podobné: silná, zdravá žena Tereza (Simone Signoretová) versus neduživý na matčině péči závislý manžel Kamil (Jacques Duby) a mužný, prchlivý, ale přímý italský řidič Laurent (Raf Vallone) - ne už statný poživačný venkovan jako u Zoly. Žena hledající únik z ubíjejícího světa maloměšťácké všednosti a z připoutání k nemilovanému manželovi se sblíží s mužem, chlapem, představujícím opačný pól mužství i života. Oproti Zolovi nejde snad ani tak o osudové vzplanutí vášně ale spíše o přirozené sblížení a oprávněnou oboustrannou touhu po štěstí.

Vražda manžela není v plánu, ale dojde k ní spíše náhodou při hádce ve vlaku, kdy Laurent je vyprovokován zlobnou neústupností slabocha. Tereza sice upadne v podezření, ale nic jí nelze dokázat. Až přijde další osudový moment - odstranění vydírajícího svědka a tím konec štěstí milenců.

Režisér Marcel Carné (1909-1996) proslul v polovině třicátých let spoluprací s básníkem a scénáristou Jacquesem Prévertem a z jejich spojení vzniklo několik pozoruhodných "černých" filmů. Byl to pesimistický příběh vojenského zběha NÁBŘEŽÍ MLH (1938), zobrazení tragického osudu dělníka, který se z lásky dopustí zločinu DEN ZAČÍNÁ (1939) - oba s Jeanem Gabinem, nebo symbolicky laděná středověká legenda o boji Satana s Dobrem NÁV&STĚVA Z TEMNOT (1942), ale také působivě věrný portrét slavného mima 19. století Debureaua DĚTI RÁJE (1945). Kritika sice říká, že po rozluce Carného s Prévertem a jeho spoluprací s jiným slavným scénáristou té doby Charlesem Spaakem, se styl jeho filmů změnil, ale temné tóny zůstávají, stejně tak jako modelové situace a motiv zločinu a smrti. Podstatně se však zlepšila psychologická kresba postav a zvýrazněno je sociální prostředí příběhů.

Velkou osobností filmu TEREZA RAQUINOVÁ je představitelka titulní role SIMONE SIGNORETOVÁ, z jejíhož každého gesta pochopíte, jak silně nepatří k prostředí v němž je nucena žít a které musí důstojně snášet. Fakt, že právě takováto žena má předurčen jen krátký čas na prosté lidské štěstí, kdy je poprvé milována, za což jí stihne neúměrný trest - to zcela určitě i dnes vzbudí silné divácké emoce.
Foto: artbook.cz, svandak.scena.cz

*******************************
TEREZA RAQUINOVÁ (Thér?se Raquin)
Francie/Itálie 1953, režie Marcel Carné
uvádí program ČT2 přesně o půlnoci z 15. na 16. února